Šťastný a veselý – díl 23 – Praha Masarykovo nádraží

Masarykovo nádraží v Praze se nachází v samém centru hlavního města a je nejstarším ze všech pražských nádraží, vždyť slavnostní příjezd prvního vlaku z Olomouce s lokomotivami Prag a Olmütz se zde odehrál již 20. srpna 1845. Předvojový vlak do stanice přivezla lokomotiva Böhmen. Celé slavnosti spojené s touto událostí trvaly až do 23. srpna 1845, prostě předci slavit uměli. Následně byl 1. září 1845 zahájen také provoz osobní dopravy pro veřejnost, kdy mezi Vídní a tímto nádražím jezdily dva vlaky denně a měsíc nato byl také zahájen provoz nákladní dopravy.

Z tohoto nádraží byl také vypraven první mimořádný vlak v českých zemích a to krátce po zahájení provozu, 12. září 1845 se konal pohřeb autora projektu kolejiště Masarykova nádraží a spoluautora železnice Praha – Vídeň Ing. Jana Pernera. Ten zemřel 9. září na následky zranění, která si způsobil při cestě na trati Praha – Olomouc. K Janu Pernerovi malá perlička, přiměl své příbuzenstvo k nákupu pozemků na plánované trati mezi Prahou a Olomoucí, tato spekulace rodině vyšla, když v roce 1841 byla tato varianta železnice potvrzena. Jak vidno skupování pozemků pro zamýšlené dopravní stavby není žádná novinka.

Stavba Masarykova nádraží, která je koncipována do dvou dvoupatrových budov, příjezdové a odjezdové, probíhala i na dnešní poměry velice rychle, v roce 1844 byly stanovení definitivní podmínky pro stavbu nádraží a Negrelliho viaduktu a vlastně o rok později přijel první vlak. Obě budovy Masarykova nádraží byly vystavěny dle projektu Ing. Jünglinga společenstvím firem Lanna a bratří Kleinové.

Železniční spojení v Českých zemích nabralo na intenzitě a v roce 1950 vyjel první vlak do Lovosic a o rok později až do Drážďan. Z dalších důležitých bodů historie zmiňme ještě následující – rok 1862, kdy nádraží dostalo první oficiální název PRAHA Státní nádraží, v roce 1873 byla vystavěna nádražní restaurace, od roku 1919 dostává nádraží dnešní název a v roce 1923 byl odhalen pomník Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1932 proběhla rekonstrukce kolejiště a jeho rozšíření o 6. a 7. kolej, roku 1939, konkrétně 16. března, je nádraží přejmenováno na Hybernské nádraží. Na konci války zde při pražském povstání německá vojska popravila 96 obyvatel Prahy, ani tato smutná událost naštěstí nezabránila důstojným oslavám ke stému výročí otevření nádraží v srpnu 1945. V roce 1949 nádraží opět mění své jméno, tentokrát na Praha střed.

Od roku 1980, otevřením holešovické přeložky nastává postupný útlum nákladní dopravy na toto nádraží, s výstavbou metra zde v roce 1985 dochází ke značným úpravám. Po společenských změnách v roce 1989 dochází 7. března 1990 k navrácení názvu Praha Masarykovo nádraží a o rok později je v hale instalována busta prvního prezidenta. Od roku 2004 již nádraží není samostatné, spadá pod stanici Praha hlavní nádraží. Loni 5. srpna 2008 pražské zastupitelstvo schválilo změnu územního plánu, který předpokládá úplný zánik tohoto nádraží a na jeho místě počítá s výstavbou bytů a polyfunkčních domů, proti tomuto rozhodnutí se zvedla vlna odporu jak cestujících, tak některých starostů jednotlivých městských částí, takže budoucnost nádraží je nyní nejistá.

V díle Šťastný a veselý se na tomto nádraží odehrála scéna, kdy je zde zadržen vedoucí mzdové účtárny Břetislav Malík. Můžu říct, že vše se fotilo přímo perfektně, tato část nádraží zůstala od doby natáčení nezměněna, mám dokonce dojem, že ty nápisy PŘÍCHOD vedle pokladen jsou ještě ty původní, co tam byly již v roce 1978. Slovy klasika – fotit nádraží, to máte jednoduchý, nemusíte mu říkat, jak se má tvářit.