Setkání s paní Ivanou Andrlovou 8. 6. 2012

Takže další herečka účinkující v seriálu přišla mezi nás. Ano, Ivana Andrlová, seriálová dcera Jana Zemana ze třetí série dílů. Původně nás na nápad tohoto setkání přivedla před časem paní Hana Talpová, kterou jsme také měli mezi námi. Několikrát jsem paní Andrlové volal, ale tehdy byla zaneprázdněna prací na natáčení pokračování seriálu Sanitka, takže jsme to zatím odložili. Až nyní se tedy vše podařilo a akci jsme domluvili na pátek 8.6.2012. Na akci jsme chtěli pozvat i pana Brabce, jednak by to bylo pěkné „rodinné“ seriálové setkání a jednak se paní Andrlová také trochu bála. Panu Brabcovi to nakonec nevyšlo, jako „záloha“ byl povolán pan Jelínek, který s paní Andrlovou hrál třeba v Dobré vodě, ale i on nakonec nemohl. I tak se „Liduška“ přestala bát a přišla mezi nás.

Při domlouvání termínu akce mi ani nedošlo, že to bude pátek, kdy začíná fotbalové Mistrovství Evropy a náš tým hraje úvodní zápas s Ruskem. Zjistil jsem to až později, kdy jsem se obával o malou účast, ale počet přihlášených mě uklidnil. Takže termín máme, hosta také, domácí fanoušci jsou připraveni, tak vzhůru do boje :-). Jako místo akce byl zvolen po minulých dobrých zkušenostech Penzion Polly. Plzeňská sekce fanoušků alias Lída s Michalem se nabídli v Praze vyzvednout paní Andrlovou a dovézt ji na místo určení, po skončení rovněž i zpět. To ještě netušili, kdy až ten konec bude. Sešli jsme se tedy všichni kolem 18:00 v penziónu a následně začala i naše beseda. Na úvod se paní Andrlová dozvěděla něco o našem fanklubu, naší činnosti a proběhlých akcích. Již od začátku na nás působila velmi sympaticky, mile, vstřícně a ihned si nás získala.

Vzpomínala na natáčení seriálu a vlastně i na začátky své filmové praxe, protože jí tehdy bylo 17 let. Pustili jsme ji na laptopu několik ukázek „ze Zemana“ pro lepší oživení vzpomínek a vlastně i proto, že své díly ani pořádně nezná. Její přátelé prý ale ano a velmi dobře, což ona prý nějak nechápe, jak si někdo večer může pustit majora Zemana:-). Na druhou stranu si za svým účinkováním stojí, nestydí se za to jako někteří herci a při prvním uvedení po letech v České televizi nechápala ten poprask, který mezi veřejností nastal. Dozvěděli jsme se třeba, že v některých dílech hraje ve svém oblečení a nemá šaty z fundusu. Její krátké vlasy později nevyhovovaly, protože musela vypadat dospěleji, a tak nosila kudrnatou paruku delších vlasů. Velmi se při sledování scén bavila, zvláště když jakoby v náladě telefonovala s rodiči v díle Šťastný a veselý. Následně ji dostala do kolen věta od tatínka:“ Ona zavěsila, slečna dcera zavěsila“. Netušila také, že se objevila na pohřbu majora Hradce a rovněž na pohřbu plk.Kaliny, vybavila si ale scény u soudu z dílu Štvanice. Vše jsme si pustili, dále i scény z Klaunů a samozřejmě Mimiker.

Průběžně jsme odbíhali k dalším rolím, hlavně pohádkám, kterých má paní Andrlová ve filmografii dost. Asi každý zná „dělání dělání“ z pohádky Princové jsou na draka, dozvěděli jsme se, že i ve skutečnosti paní Andrlová stavařině rozumí, takže vyspravit zděný plot jí nedělá problém ani ve skutečnosti. Dalším tématem byl i seriál Dobrá voda, příběhy lidí z prostředí koní. Paní Andrlová zavzpomínala na herecké legendy Kemra a Nedbala, ale i na tehdejší „mlaďochy“ a hezouny Dlouhého a Vaculíka. Na dotaz, jestli nepřeskočila jiskra mezi ní a Lukášem Vaculíkem vtipně odpověděla, že s Lukášem už byla v posteli přece ve filmu Vítr v kapse:-). V Dobré vodě se také potkala s panem Jelínkem, který hrál roli Lothara. V seriálu pak sama velmi dobře mluví německy, ve skutečnosti se to vše musela učit, bylo to prý hrozné. Dokonce se prý naučila něco složitého, ale nakonec ta předloha byla špatně, takže při natáčení musela správný text nenápadně číst z tabulek, které jí ukazovali za kamerou. I v tomto seriálu mohla použít něco ze svých věcí, zahrály si třeba její sluneční brýle. Nakonec opět vtipně podotkla, že seriál byl o koních, ale na jeho hřbetu vlastně neseděla, musela jezdit tím červeným Fiatem.

Naše povídání ubíhalo příjemně a uvolněně, paní Andrlová se zmínila i o své dceři, jak si plánovala její výchovu a nechávala jí sledovat jen „prověřené“ kreslené pohádky jako např. Krtka a ona pak nevěděla, co jsou to Šmoulové. Prostě jsme probrali nakonec i to, v co jsme možná ani nedoufali. Čas příjemně ubíhal, díky vykřikujícím hostům ve vedlejší místnosti jsme měli i přehled o průběžném stavu zápasu našich fotbalistů ( a bohužel to nebyly výkřiky radosti). Později se naše debata odebrala do civilní polohy, probrali jsme i naše zaměstnání, aby měla paní Andrlová přehled, co kdo děláme. Nejvíc jí pobavil kolega plukovník Žitný, který pracuje jako poskytovatel 🙂 (internetu), tomuto termínu jsme se smáli dlouho. Paní Andrlová má angažmá v divadle Háta, povídali jsme i o tom, kam jezdí na zájezdy, jaké má herecké kolegy a i obecně o divadle. Venku již byla dávno tma, naši fotbalisté již s ostudou dávno ze stadiónu a my jsme stále příjemně seděli, konzumovali místní nápoje i jídlo, pan dr. Veselý zařídil na stoly občerstvení v podobě výborných valašských frgálů a své domácí slivovice s medem. Nejednoho z nás tak zahřálo nejenom u srdce. Lahvinku tohoto výborného pití dostala i paní Andrlová. S pokročilou dobou se někdo měl k odchodu, proto požádal o podpis do knihy o seriálu, následovalo focení a děkování. Na závěr nás zůstalo několik statečných, kteří dále probírali s paní Andrlovou všechno možné. Nebýt upozornění od servírky, že již pokročil čas a je nutno skončit, sedělo by se snad do rána. Došlo na loučení a děkování s posledními z nás s příslibem, že se zase uvidíme. Těší nás, že to vyšlo i tentokrát.

Tady se vraťme k Lídě s Michalem, kteří zajišťovali odvoz paní Andrlové. Jelikož se akce trochu protáhla a oni asi počítali s dřívějším koncem, dorazili domů do Plzně až ke třetí hodině ranní. To poněkud nelibě nesla jejich babička, která hlídala potomky. Více kdyžtak na diskuzním fóru :-).
Celkově tedy opět povedené setkání s hostem, který byl mezi námi poprvé a jistě ne naposledy. Jménem předsednictva díky všem za účast. A jelikož se tímto raportem táhne fotbalová niť, skončím proto i takovým netradičním fotbalovým hodnocením – oba týmy vyhrály.