Setkání s Janem Pohanem 18.2.2011

Sraz s tímto charismatickým hercem se nám podařilo domluvit úplnou náhodou. Jedna dosud anonymní fanynka nás kontaktovala s tím, že má možnost s panem Pohanem domluvit osobní setkání a povídání nejenom o seriálu. Na diskuzním fóru jsme totiž při debatách projevili zájem o takový sraz. Slovo dalo slovo, proběhlo mezi námi pár mailů a termín setkání byl na světě. Trochu nám to zkomplikovalo uzavření restaurace U majora Zemana, kde jsme takové srazy uskutečňovali, ale nakonec se nám podařilo najít velmi vhodný prostor, který rádi využijeme i do budoucna. Tím prostorem je salónek v domově Sue Ryder, kde je dostatečný klid na povídání, na projekci, a je zde i možnost pohoštění přítomných. Celkově jde o kulturnější prostor, než je jakákoliv hospoda. Akci jsme tedy naplánovali na pátek 18.2. od 17:00. Postupně jsme se dostavili na místo, někdo trochu dříve, jelikož bylo třeba trochu připravit projekci a uspořádat sezení pro hosta. Nakonec dorazil pan Pohan společně s fanynkou, která bylo prostřednicí mezi námi a ním. Následovalo vzájemné představení se, usazení a debata mohla začít.

Na začátek jsme se panu Pohanovi představili a nastínili naši činnost, proč nás on i celý seriál zajímá a čím se zabýváme. Přeci jen byl mezi námi poprvé a prakticky nevěděl, co od nás má očekávat. Nicméně velmi brzy poznal, že náš zájem je slušný a nejsme žádná partička šílenců či podivínů. Postupně jsme rozvíjeli diskuzi, na začátek především o jeho účinkování v seriálu, kde si zahrál celkem tři role. Pro připomenutí jsme si scénky s jeho výstupy pouštěli na plátně a pan Pohan měl ke každé co říci. Největší roli představuje jeho James Spellman z dílu Poselství z neznámé země, kde mimo jiné na konci zastřelí Jirku Hradce. Dotazovali jsme se proto, jak se která scéna natáčela, co se na place událo zajímavého apod. Pan Pohan vyprávěl o místech natáčení, o zážitcích z cestování na Kubu a zpět a další zajímavosti. Především pak jak se natáčela závěrečná honička s panem Jelínkem, při které ho nakonec zastřelí a sám zemře kulkou od Rodriga alias pana Kláska. Nakonec vyslovil i přání, že kdyby byl mladší, rád by se na Kubu ještě podíval.

Následovala krátká přestávka, kdy jsme se občerstvili z připravených obložených mís a proběhl tak malý raut. Nicméně nejen „Zemanem“ živ je herec, takže následovalo povídání i o jeho dalších hereckých rolích, především jsou známi jeho muži v uniformách ve vojenských a kriminálních filmech, dále pak i jeho hajný Antoš v trilogii dětských filmů ze Šumavy s Tomášem Holým. Postupně jsme tedy probrali filmy Strach, Boty plné vody (kde je hlavní postavou prostřední povídky), Na kolejích čeká vrah, Diagnóza smrti nebo Černý vlk. Jeho role většinou nejsou velké, často jde jen o pár replik nebo dokonce pár slov. Pan Pohan to ale vtipně komentoval, že se prostě dokáže „prodychtit do záběru“. U trilogie dětských filmů se pak rozpovídal o Šumavě, která je jeho velkou láskou a kde vlastní i chalupu.

Přišla řeč i na jeho účinkování v zahraničních filmech, především v Německu měl několik rolí ve filmech a seriálech. Přinesl nám ukázat i dobové fotky z jeho filmů včetně filmového plakátu na německý film. Bohužel naše setkání bylo trochu limitováno časem, takže i když se z původních dvou hodin utvořily hodiny tři, bylo to pořád málo. Nedostali jsme se tak k dalšímu velkému tématu, kterým je dabing. Pan Pohan namluvil několik zajímavých filmových postav, proto bychom rádi na nějakém dalším setkání doplnili i toto. Jelikož má pan Pohan za sebou smutné dětství a z jeho natočené a odvysílané 13. komnaty celkem mrazí, udržuje si zdravou mysl a na svůj věk vypadá velmi dobře a ve formě. Na setkání s námi se mu velmi líbilo a oceňoval náš zájem a znalosti. Dovolím si ho tedy zařadit mezi herce, kteří se s námi opět rádi sejdou a proberou věci aktuální i ty minulé. Nakonec jsme panu Pohanovi jako dárek předali zarámovanou fotografii ze seriálu, na které je znázorněn v pozici střelce Spellmana, jak stíhá Jirku Hradce. Měl z toho velkou radost a děkoval nám, prý se pochlubí i dceři.

Děkujeme mu tedy i na tomto místě za ochotu a chuť přijít mezi fanoušky majora Zemana. Zároveň chceme poděkovat i fanynce Hance, která setkání zprostředkovala a vypadá to, že mezi nás přijde častěji. Nakonec patří dík i domovu Sue Ryder za azyl, který pro nás jejich prostor představuje. Vypadá to, že jsme tam nebyli naposled.