Setkání s herečkou L. Skořepovou 6. 4. 2012

Na pátek 6. dubna 2012 jsme naplánovali setkání s další velmi zajímavou (nejen zemanovskou) herečkou, paní Lubou Skořepovou. Celá akce vzešla z nápadu autorky tohoto článku – při procházení seznamem herců a hereček našeho seriálu jsem si uvědomila nejen to, kdo ještě našemu pozvání z nejrůznějších důvodů odolává, ale hlavně to, kolik lidí nemáme možnost pozvat, ani kdybychom sebevíc chtěli, protože už prostě mezi námi nejsou…

Od natočení seriálu přece jenom pár let uplynulo. Řada z nás (včetně mé maličkosti) ví naprosto přesně kolik: narodili jsme se totiž právě v době natáčení seriálu, tedy mezi lety 1974 a 1979. Taková připomínka našeho věku se ale zdá úplně směšná v porovnání s věkem paní Skořepové. Tato dáma je ročník narození 1923, tudíž příští rok v září oslaví neuvěřitelné devadesátiny!

A navíc je stále obdivuhodně čilá a pracovitá, diář má nabitý (hraje tak dvanáctkrát do měsíce) a dokonce má i svoje webové stránky (www.skorepova.estranky.cz) a svůj Facebook (Luba Skořepová), kterému roztomile říká “kejbuk“. To vše samozřejmě nespravuje sama, ale dobře pochopila, že bez těchto moderních technologických vymožeností se dnes člověk, potažmo herec, asi jen těžko obejde…

Ostatně i tento fakt mě k ní vlastně přivedl: napsala jsem jí na email, který jsem objevila na jejích stránkách a ona k mému velkému překvapení pozvání k besedě přijala! Pak už se rozjel obvyklý kolotoč domlouvání termínů, zajišťování prostor, techniky, občerstvení atd., který jste mohli zčásti pozorovat i na diskusním fóru. Výsledkem bylo, že v pátek 6. 4. krátce po šesté hodině večerní jsme paní Skořepovou přivítali v penzionu Polly na pražském Střížkově.

Pro některé přece jen asi místo nebo čas konání (nebo obojí) byly nepřekonatelnou překážkou, tudíž se nás nakonec sešlo pouhých sedm. Ale ani to nevadilo: dle reakcí všech zúčastněných se celá akce mimořádně vydařila!

Začali jsme promítáním ukázek ze Zemana – paní Hejná se tu objevuje hned ve dvou dílech: v Lodi do Hamburku a v závěrečných Růžích pro Zemana. Tento díl si paní Skořepová kupodivu nepamatovala téměř vůbec, i když v něm textu měla nepoměrně víc. Zato Loď do Hamburku (pravděpodobně i proto, že se natáčelo v exteriérech) si vybavovala celkem dobře. Vzpomněla si i na to, že hrála vražednici Hanouskovou v Kvadratuře ženy (kterou jsme jí vzápětí promítli) a vůbec ráda mluvila o panu režiséru Sequensovi, jeho rodině i o jeho lidském a profesním osudu.

Pak už se rozvinul dlouhý (a milý) tok vzpomínek na herecké kolegy, režiséry a dobové poměry, proložený zážitky z natáčení i divadelních představení a hlavně vynikající svíčkovou – připravenou na přání samotné paní Skořepové.

Zdá se, že jsme si paní Skořepovou velmi brzy získali, protože ji začal zajímat i náš fanklub, a tak na sebe nenechaly čekat ani ukázky z naší “tvorby“. Jak už bylo řečeno jinde, dávala nám paní Luba rady ohledně toho, jak natáčet, aby bylo hned patrné, co je původní seriál a co naše “předělávky“ a vůbec se živě zajímala i o další naše aktivity, zejména setkání s jinými herci.

Prohlíželi jsme si společně také její webovky, přičemž jsme se dozvěděli, že by potřebovala někoho ochotného na jejich pravidelnou aktualizaci, neboť její současná “asistentka“ je na mateřské a práci nestíhá. Podobně byl vypsán konkurz i na úklid v jejím bytě, protože zatím nenašla adekvátní náhradu za svou předchozí uklízečku. Odměnou případným ochotným pomocníkům by kromě dobrého pocitu byly i lístky zdarma na některé z představení paní Skořepové.

Asi nejdojemnější okamžiky přišly na závěr večera, když jsme se dostali k téměř zapomenutým filmům paní Luby Podobizna a Portáši, natočeným před 65 lety. Zde opět nezbývalo než se sklonit před úžasnou hereckou osobností (od roku 1948 až dosud členkou Národního divadla) a její nezdolnou životní energií a optimismem. Celou více než tříhodinovou besedu jsme pak završili společným fotografováním, malou autogramiádou a předáním kytice. Myslím, že naše setkání s paní Lubou Skořepovou bylo oboustranně milé a přínosné, aneb jak celkem výstižně pravil jeden nejmenovaný kolega: „A máme další zářez na pažbě!“

Paní Lubo, těšíme se na příště!

Přítomni (v abecedním pořadí): Fredy, Hanele, huba.buba, Lída s manželem, malej Míra., Plk. Žitný