Rubínové kříže – díl 4 – Štěchovice

Nedaleko Prahy směrem jihojihozápadně se nachází malebné městečko Štěchovice s necelými dvěma tisíci obyvatel, které se v minulosti proslavila zejména jako naleziště zlata. V dnešní době známe mediálně tuto oblast především díky pánům Gaenselovi a Mužíkovi, oba hledají slavný Štěchovický poklad i s jantarovou komnatou, uložené zde údajně na konci druhé světové války. Procházíme-li nedalekým údolím řeky Kocáby, oživí se nám doba trampských potlachů, které v této krajině ještě neztratily svůj lesk. Potkáváme saloony, ohrady pro mustangy, či ty pravé westernové banky. Můžeme si vybrat, zda prožít večer na Lousianě, Majáku, Kansasu, a na mnoha dalších osadách. A lidé jsou tu samozřejmě milí, přívětiví, laskaví a vždy se usmívají, člověk by na nich nepoznal, že se v neděli vrací zpět do stresu hlavního města za prací.

Jméno tento městys dostal pravděpodobně po prvním osadníkovi – Štěpánu Štěchovi. Nejstarším písemným záznamem souvisejícím se Štěchovicemi je darovací listina z roku 1055, ve které kníže Spytihněv II. daroval Ostrovskému klášteru část osady Třebenice (celkem 3 chalupy), její příslušnost k tomuto klášteru se zřejmě datuje k roku 999, což je letopočet založení kláštera, ale Štěchovice nejsou v darovací listině výslovně uvedené. Z roku 1205 pak pochází Bula Přemysla Otakara I. , která potvrzuje výsady a práva kláštera – patřilo mu 24 vesnic, mezi nimiž jsou také jmenovány Szechowicze. Štěchovice jako celek nikdy nepatřily k jednomu panství. V celé historii Štěchovic je uvedeno hned několik panství – Ostrovský klášter sv. Jana Křtitele na ostrově u Davle (roku 1420 byl klášter zničen husity. a mniši přesídlili do Svatého Jana pod Skalou), kde působil řád Benediktinů, Zbraslavský klášter s řádem Cisterciáků, Strahovský klášter založený roku 1143 řádem Premonstrátů, poté Štěchovice vlastnilo několik šlechticů – pro zájemce doporučuji historii městyse Štěchovice. Vlastníci jednotlivých panství se často střídali a velkou komplikací při sledování těchto změn mezi jednotlivými vlastníky je rozdělení obce na několik částí.

Z architektonických skvostů lze zmínit Most Dr. Edvarda Beneše stavěný v letech 1937 – 1939 podle projektu Miloslava Klementa, byl první mostní stavbou v Československu, která měla dva duté betonové oblouky (rozpětí 114 metrů), na nichž je zavěšena mostovka. Ve své době byl jako stavba významný i evropském měřítku. Uváděn byl ve své době takto: „V srpnu 1937 byla zahájena výstavba železobetonového mostu ve Štěchovicích, který překračuje řeku Vltavu jediným obloukem 114 m, největším v Československé republice. Stavba spotřebuje asi 6 000 m3 betonu, 200 000 kg oceli a vyžádá si nákladu asi 3 000 000 Kč“. V roce 1946 by most slavnostně pojmenován jako „most Dr. Edvarda Beneše“. Od konce roku 1965 je most národní kulturní památkou. Poslední velká oprava byla provedena v roce 1995. Roku 2002 most bez poškození přestál stoletou vodu.

Vlastní budova seriálové pošty je skutečně místem, kde se pošta nachází, přesná adresa je Hlavní ulice číslo popisné 3 a kromě pošty zde sídlí Úřad městyse Štěchovice, kterému také budova patří. Budova byla pravděpodobně zakoupena obcí v roce 1882 a byla do ní přestěhována škola, z obecní kroniky vyplívá, že budova byla v té době přízemní, škola zde sídlila do roku 1936, kdy byla dokončena stavba současné budovy školy. I v této době obecní zastupitelstvo zasedalo v této budově, 28. listopadu 1886 zde byl založen sbor dobrovolných hasičů ve Štěchovicích na Vltavě, o čemž svědčí pamětní deska odhalená 29. července 2006.