Rubínové kříže – díl 4 – pivovar Braník

Jan Zeman vydávající se za Richarda Lipinskeho a jeho dva kumpáni – Rudolf Mauer a Willy Kleiber se rozhodli zajistit peníze pro svoji akci vyloupením pokladny pivovaru, který dodává pivo po celé Moravě. Skutečné místo natáčení je od Moravy hodně vzdáleno, jedná se o objekt pivovaru Braník.

Pivovar založili v roce 1898 pražští sládkové jako reakci na vývoj pivovarnictví v Praze a jejím okolí, aby v Praze byl „nový, ve velikém slohu a co nejmoderněji založený, se sladovnou spojený pivovar zařídili“. Ještě v roce 1870 fungovalo v historických částech Prahy několik desítek malých pivovarů, například jen na Karlově náměstí šest, ovšem po vzniku velkých a moderních provozů na Smíchově, v Libni a ve Velkých Popovicích počet malých pivovarů rapidně klesal. Technologicky modernější provozy zaplavovaly Prahu levnějším a mnohdy také kvalitnějším pivem. Propuštění sládkové se tedy spojili a v tehdejší vesnici Braník nedaleko Prahy na zelené louce nechali vystavět Společenský pivovar pražských sládků a hostinských, akciová společnost.

Stavba byla financována jednak ze základního majetku společnosti – bylo vydáno tři tisíce kusů akcií v hodnotě 200 korun a především díky Živnostenské bance. Prvním předsedou správní rady společnosti byl zvolen Eugen Lederer, což byl odborník na financování a organizaci a ředitelem pak Josef Zitka, majitel pivovaru u Rozvařilů a dlouholetý předseda společenstva pražských sládků, tedy odborník přes pivo. O akcie byl takový zájem, že během několika měsíců svoji cenu zdvojnásobily.

Architektem projektu na netradiční budovu v novorenesančním stylu byl Josef Herain a stavbu provedla firma Václav Nekvasil z Karlína, proslavená například výstavbou Legiobanky či sídlem Nejvyššího soudu, později vystavěla například také areál opevnění Darkovičky. Prvním vrchním sládkem pivovaru byl zvolen Martin Jílek a znak společenstva za 100 zlatých provedl Mikoláš Aleš. Znázorňuje svatého Václava se dvěma anděly a stal se ochrannou známkou pivovaru, dodnes můžeme znak vidět na jeho původním místě – na hvozdě sladovny pivovaru Braník. Je neuvěřitelné, že stavba celého rozsáhlého komplexu budov trvala pouze 14 měsíců a 5. září 1900 mohla být vystavena první oficiální várka lahodného moku, zkušební (ještě před kolaudací) dokonce již 15. července.

Dalo by se říci, že pivovar se hodně specializoval, v jeho nabídce nebyl jen světlý ležák, ale také tmavý čtrnáctistupňový Bavorák, speciální piva Chantecler doré a Chantecler doré čtrnáctistupňový Mnichovar a jedenáctistupňový Slaďák. Počet zaměstnanců pivovaru činil 160 – 170, je zajímavostí, že pouze 9 zaměstnanců bylo úředníky, a to se tehdy vyplácely mzdy každý týden. Pivovar se zdárně rozvíjel až do počátku druhé světové války a poté nastal již ústup ze slávy. Vyhláškou ministryně zdravotnictví ze dne 3. července 1948 byl pivovar znárodněn. Za zmínku stojí, že Braník byl jediným pivovarem, který vyráběl z pivovarských kvasinek vitaminový preparát Pangamin.

Po roce 1989 nastala pětiletá komplexní rekonstrukce pivovaru dokončená v roce 1995. Náklad na rekonstrukci dosáhl 670 miliónu a Braník se tímto stal opět jedním z nejmodernějších pivovarů v České republice. V roce 2006 dosáhl pivovar výstav 1 124 miliónů hektolitrů piva a poptávka po pivu Braník se stále zvyšovala a proto se pivovar Staropramen v roce 2007 rozhodl výrobu přesunout na Smíchov, neboť další nutná modernizace nebyla již v Braníku možná z důvodu uzavřenosti areálu a také z důvodu statusu kulturní památky.

Následně Staropramen odprodal celý pěti hektarový areál společnosti ING Real Estate Development, která zde v současné době chystá projekt rezidenčního bydlení. Nechme se tedy překvapit.

Na závěr věta, kterou kdysi napsal v jedné publikaci Jaroslav Hašek: „Znám Čechy, v nichž pohled na panorama branického pivovaru vzbuzuje daleko větší vzrušení než pohled na panorama Hradčan“.