Po stopách Huberta Pilčíka 23. – 24. srpna 2008

Výlet na místa, kde Hubert Pilčík zavraždil oběti svých činů, byl pro náš fanklub velmi atraktivní. Příběh tohoto vraha byl totiž předlohou pro díl Bestie, který patří obecně mezi nejlepší. Tento člověk bydlel ve Zruči-Senci u Plzně, tudíž jsme celou naši akci pojmuli nejen jako putování po zmíněných místech, ale navštívili jsme i nejznámější plzeňskou „atrakci“, pivovar Prazdroj. Akce se od podobných již absolvovaných odlišuje i tím, že nešlo o putování po místech natáčení, ale o reálnou předlohu jednoho dílu.

Sraz jsme měli v sobotu přímo v Plzni, před starou vstupní branou pivovaru kolem půl desáté. Jakmile jsme se všichni sešli, směřovali jsme do návštěvnického centra, odkud v 10:00 začínala prohlídka. Stylovější průvodkyni nám opravdu nemohli dát, jmenovala se totiž Martina Zemanová, jakoby o nás věděli…Postupně jsme prošli místa určená pro exkurze včetně původních sklepení, kde bylo nejenom chladno, ale i původní sudy s pivem. Zde se totiž pivo i nyní nechává „uležet“ z důvodu srovnání s modernějším způsobem ležení v cylindrokonických nádržích. Samozřejmě jsme dostali i ochutnat. Po skončení prohlídky jsme navštívili prodejnu se suvenýry a přesunuli se do restaurace Na Spilce, kde jsme měli domluvený oběd. Většina z nás nemohla zvolit k pití jiný nápoj než plzeňskou dvanáctku. Po obědě již nastala slavnostní chvíle, protože jsme měli odstartovat naše putování po místech, navíc ve stylovém autobusu Škoda RTO 706. Tento skvost dříve brázdil silnice a dnes pro mnohé z nás představuje krásnou podívanou. Svezení v něm má svoje kouzlo. Pan řidič nakopl tedy svůj krásně opečovávaný a zachovalý skvost a vyrazili jsme k rodnému domku Huberta Pilčíka do Zruče-Sence. Jízda vesnicemi vzbuzovala u kolemjdoucích obdiv a úžas. Přijeli jsme kousek od domku a došli k němu pěšky. Organizátor této výpravy, Jaroslav Spěváček aka knihomol, nám přednesl zasvěcený výklad o osobě Huberta Pilčíka, protože ne všem je detailně tento případ znám. Nakonec jsme měli možnost promluvit i s nynější obyvatelkou domku, která nám pověděla i několik zajímavostí. Samozřejmě jsme pořídili fotodokumentaci, protože samotný domek je raritní místo. Dále jsme autobusem přijeli k nedalekému airparku, kde má soukromý majitel rozsáhlou sbírku staré vojenské a letecké techniky. Tato prohlídka byla v naší cestě zajímavým zpestřením. Na místo jedné z Pilčíkových obětí, pískovnu, jsme nejeli, protože dnes je tam terén špatně přístupný. Na další místo zvané Kolomazná pec jsme ale už dojeli a následně i lesem došli. Šlo o místo v lese, kde se dříve pálil dehet a nedaleko této pece byla nalezena další z obětí. Je o tom všem zmínka i na ceduli, která přibližuje a popisuje celé místo. Od Kolomazné pece naše cesta už pokračovala na hlavní místo, vyhořelou hájenku Lipovka, kterou Hubert Pilčík zapálil i s Emanuelem Balleyem, kterého tam vylákal na údajnou schůzku s agentem. Autobus jsme museli nechat u restaurace Lipovka a dojít k místu asi kilometr lesem. Jelikož jsme přesně neznali místo hájenky, postupovali jsme podle návodu jednoho fandy, výprava tak dostávala stále dobrodružnější nádech. Spolu s námi celý výlet absolvovali i dva pánové zabývající se hledáním kovových předmětů pomocí přístrojů, protože i my jsme chtěli na místě něco objevit. Dorazili jsme tedy postupně na místo, které na první pohled nejevilo žádnou známku toho, že by zde dříve stála nějaká budova. Místo uprostřed lesa, kde je nedaleko krmelec, bylo pusté. Podél cesty naznačoval základy domu betonový sokl, jinak zde byly hroudy zapadané listím, malý příkop a dál celkem nic. Po odhrnutí listí se objevily zbytky cihel, zeminy, ve které byly k nalezení i malé uhlíky jako důkaz toho, že zde spáleniště skutečně bylo. Pánové s hledačkami spustili své přístroje a postupně podle signálů vždy získali nějaký kovový předmět. Objevili jsme tak zbytky řetězu zřejmě od psí boudy, několik hřebů, dobové mince, ústí od trubky a další drobnosti. Potvrdilo se tak, že místo sedí a dříve zde skutečně hájenka stála a vrah Pilčík zde tedy svou oběť upálil. Akci s hledáním hájenky a pobytem na místě sledovala redaktorka Plzeňského deníku, která vše dokumentovala a slíbila prezentaci v tisku i na internetu. Druhá redaktorka, tentokrát z ČTK, na nás čekala u autobusu a tam proběhlo ještě krátké posezení. Obě dámy při něm získaly další informace pro své články. Potom jsme již nasedli do naší škodověnky a nabrali směr plzeňské centrum, kde nás pan řidič vysadil a my mu s díky popřáli vše dobré a poděkovali za krásné okamžiky. Pořádně nám vyhládlo, proto jsme zavítali do středověké hospůdky, kde jsme v příjemném prostředí a za příjemné obsluhy servírek v krojích povečeřeli a probrali první dojmy z objetých míst. Potom jsme se chtěli přesunout do stylového pubu, kde jsou na stole pípy a návštěvníci si tak čepují pivko dle své chuti, ale obě hospody byly obsazené. Tak jsme šli relaxovat do baru White Lines, ale tentokrát zdejší prostředí a děvčata nebyla podle našeho gusta, takže jsme po čase odešli. Večer už značně pokročil a část naší skupiny se rozhodla navštívit jednu diskotéku za účelem náboru plzeňských členek do fanklubu, druhá část skupiny pak zašla do příjemné hospůdky a celý úspěšný den tak ještě zapila. Nocleh byl domluven na vysokoškolských kolejí, takže jsme se tam postupně přesunuli. Před spaním jsme si dali ještě díl ze seriálu, stylově tedy Bestii.
Druhý den ráno se naše skupina postupně probouzela, každý podle toho jak zapíjel včerejší úspěšnou akci. Jeden kolega nám předvedl opravdu originální budíček. Pak jsme se odebrali opět do centra, kde jsme v restauraci U Salzmannů srovnali naše žaludky chutným jídlem a pitím a probrali ještě dojmy z akce. Nakonec se ještě dostavila třetí paní redaktorka, které se dostalo informací a fotek pro další článek o nás. Jak je vidět, zájem byl o nás velký. Pak už následovalo loučení a posádky vozů se odebraly ke svým domovům.

Je třeba poděkovat organizátorům výpravy – knihomolovi a L.B., protože se nám dostalo tolika zážitků, které jen tak nevyprchají.

Účastníci výletu: knihomol, L.B., Romík B. a malý Tomáš B., Salaba, heerec, Huba.Buba, Hombre, Arnold Hackl, malej Míra, „VHSka“, Kraken, Jenda s rodinou a přáteli
Zároveň i velký dík patří dvěma pánům hledačům, kteří nám objevili důkazy v podobě kovových předmětů a celý výlet s námi objeli.
Nesmíme zapomenout na pana řidiče a jeho dobový skvostný autobus Škoda RTO, opravdu zážitek.

Zde je možno si prohlédnout, jak vypadala oficiální pozvánka na výpravu po stopách Huberta Pilčíka

V těchto odkazech naleznete články od redaktorek, které byly přítomny u naší akce:

České noviny

PLZEŇSKÝ deník

MLADÁ FRONTA DNES

Jak se zdá, na Plzeňsku se celá akce stala pro tamní deník událostí minimálně víkendu, ne-li týdne – ve vydání Plzeňského deníku z 26. srpna 2008 byla našemu putování věnována celá stránka.

MF DNES PLZEŇSKÝ region – 26. srpna 2008

PLZEŇSKÝ deník – 26. srpna 2008

Omluvte prosím mírně sníženou kvalitu – jedná se o scan tištěného vydání.