Pán ze Salcburku – díl 21 – Nová Bystřice

Stejně jako útěk Arnolda Hackela a Hanky Bízové v díle Konec velké šance se i další scéna přejezdu kamionu točila na skutečném hraničním přechodu. Tentokrát Rudi Lorenz převáží rodinu emigrantů z NDR do Rakouska. Nejen že to byl opět hraniční přechod, ale natáčelo se na úplně stejném místě – hraničním přechodu Nová Bystřice – Grametten. Stejný zůstal i směr jízdy kamionu, tedy nikoli do Rakouska, ale z Rakouska do českého vnitrozemí.

Obec Nová Bystřice leží na území historického území Vitorazska, první zmínka o tomto území je z roku 871 ve fuldenských letopisech. Před německou kolonizací tohoto území zde bylo jen řídké slovanské osídlení v 11. až 12. století, dokládá to například průzkum mohylového pohřebiště u Kostěnického potoka. Osidlování dospělo kolem roku 1175 až k území dnešní Nové Bystřice, v písemné listině z 18. dubna 1175 je uvedeno, že hrabě Konrad II von Raabs věnoval johanitským mnichům 30 lánů lesa a dvůr na bystrém potoce, zvaném Vistricz (Bistricz), česky Bystřice. Osidlování tohoto území neprobíhalo nijak závratnou rychlostí, není se co divit, jedná se o kopcovitou a nepřístupnou oblast. Někdejší středověké obchodní stezky, jejichž existenci dokazuje řada archeologických nálezů, nahradila silnice, ale vzhledem k historickým skutečnostem, nejprve odsun Čechů, posléze odsun Němců a Rakušanů, se nedá ani dnes říct, že by území bylo plně osídleno.