Nedostatky v seriálu – první část (díly 1-5)

Skoro každé filmové a televizní dílo obsahuje chyby a nedostatky autorů, herců apod., tak i Třicet případů majora Zemana obsahuje velkou spoustu těchto věcí. Někdy člověk až žasne co dokázalo při natáčení uniknout a co se zapomnělo odstranit, zamaskovat, přetočit apod. V některých případech by danou situaci třeba nešlo ani jinak natočit, což se dá pochopit. Celý seriál je přeci jen rozsáhlým dílem. I když je s podivem, že pokud byl natáčen za dohledu tehdejších vysokých státních představitelů, tak přesto při předpremiérových a schvalovacích promítačkách se na to nepřišlo.

Tento přehled si neklade za cíl udělat přesný seznam všech chybiček, to by snad ani nešlo vzhledem k tomu, že snad v každém dílu nesouhlasí dobový vozový park a často se tu objeví auta, která se dostala do provozu až ve skutečné době natáčení seriálu (1974-1979) a ne tehdy, kdy se mají některé díly odehrávat. Stejná situace je třeba i u některých spotřebičů (video, televize), které tehdy ještě nemohly existovat. Dalším velkým problémem byla hra světla a stínu, resp. zobrazení denní doby, kdy se má děj odehrávat. V některých situacích je na čas a místo děje prostě kolem moc světla. V některých situacích byla při natáčení použita tzv. Americká noc, tedy jakýsi filtr před kamerou, který při denním natáčení tvořil pro diváka iluzi noci. V několika dílech jsou pak v odrazových plochách vidět světla od štábu, jak se odrážejí a osvětlují kameru. Často lze i vidět, jak až nepřirozeně jsou osvětleni samotní herci.

A nyní již samotný základní přehled těch nejmarkantnějších chyb a nedostatků v seriálu, které byly objeveny. Dík za všechny tyhle omyly patří fanouškům, protože bylo čerpáno z poznatků diskuzního fóra, kde byly a jsou tyto nedostatky rozebírány.

Pro rozsáhlost poznatků je přehled rozdělen do šesti částí, které budou postupně zveřejňovány.

Smrt u jezera – hned na začátku lze vidět, jak děti křepčí na tanku, který má připomínat německý tank, zřejmě Tiger. Nelze přece ukázat v seriálu jak si děti hrají na rozbitém sovětském tanku. Takže byla provedena kamufláž a ze sovětského T34 vznikl tento paskvil. Na obranu tvůrců ale lze zmínit, že sehnat pro natáčení věrnou repliku bylo tehdy takřka nemožné.

Smrt u jezera – na pohřbu Zemanova otce jsou k vidění samozřejmě i další hroby (jsme přece na hřbitově, že:-), ale to, že se v záběru objeví náhrobek z budoucnosti, je nemožné při sledování zachytit. Všiml jsem si toho při zkoumání fotografií z tohoto dílu. V detailu je vidět rok úmrtí 1961. A to je tedy pěkná budoucnost, když Zeman starší zemřel v roce 1945.

Smrt u jezera – no a u Prágrů v kuchyni se nám to dějí věci. Nějak se nám tam sami od sebe pohybují řízky z talířů sem, pak zase zmizí a pak se zase objeví. A že po nich statečně lezou mouchy jste si asi všimli díky vyčištěnému obrazu při sledování sami.

Smrt u jezera – a nakonec nám v tomto díle nějak nefungují hodiny v kanceláři u Kaliny. Odehrává se tam výslech Prágra, konfrontace, Pecha dostane od Kaliny dobrou radu a nakonec nám Honzík podepisuje přihlášku do Sboru. To zabere určitý čas, ale hodiny se ne a ne pohnout.

Vyznavači ohně – po příjezdu před služebnu se Honza zahlásí Vydrovi jako štábnímu strážmistrovi, i on to pak sám zmiňuje. V závěrečných titulcích je ale Vydra označen za poručíka.

Vyznavači ohně – Zeman sleduje křik a hluk z okna pokoje a odhrnuje záclonu. Při záběru z boku má ale záclona jiný vzor než pak v detailním pohledu skrz ní. Vidíte sami, jak k tomu došlo na fotografii z natáčení. Filmaři dali kus záclony na dřevo a mávali s ní před kamerou na záběru z plošiny.

Vyznavači ohně – a tady se nám rozdvojil zahradní rýč. Ludva Velenský si ho prokazatelně bere do kotce, aby pomocí něho vykopal a otevřel truhlu se šperky. Na dalším záběru ho ale ze země před kotcem bere do ruky Sepp a posílá Ludvu na věčnost.

Loupež sladkého I – Honzík si při rozcvičce všimne sanitky na místě, kde nemá co dělat a vtrhne dovnitř jako správný orgán. Vyplaší slečnu Kamilu, která v prvním záběru evidentně sedí ve voze. V dalším záběru ale sedí spíš někde jinde, protože není vidět okénko k řidiči. Alespoň, že druhý záběr je detailnější, Jana Paulová byla krásná…

Loupež sladkého I – doktor Knapp má na hrudi při odpočinku rozevřený časopis Sports Illustrated. V tu dobu (1947) ještě časopis nevycházel a navíc má v ruce číslo, které vyšlo až v roce 1965, jak je vidět na obálce z jiného zdroje.

Loupež sladkého I – no a pozorný divák si všimne, že nám tu nějak nesedí vzhled Gertůdy alias německého vozu KDF 82 alias Kübelwagen. Když s ním Zeman přijede k převrácené sanitce, auto je v evidentně lepším stavu, než když s ním Zeman na konci přijíždí do nemocnice. První verze má oba stěrače, boční zrcátko je jinde. Druhá verze je bez pravého stěrače, boční zrcátko je u řidiče, má přední mlhovky a směrová světla. Jde tedy o dvě jiná vozidla.

Rubínové kříže – když dostane od Hradce Rudi Mauer noviny, aby si přečetl, že není sám bohatej, tak je záběr na novinový článek, který ale oznamuje něco jiného, než se v něm píše. Titulek je v pořádku, ale dál obsah pokračuje textem o pořadu Pionýrská vlaštovka. To vše je poznat díky vyčištěnému obrazu na DVD. Z tehdejších starších vysílání to neměl nikdo šanci poznat a autoři s tím asi počítali, proto změnili jen ten titulek.

Rubínové kříže – při rvačce Lipinského (Zeman) s Mauerem v pokoji, druhý jmenovaný vrhne nůž, který se zabodne do postele. Po dalším střihu je ale nůž otočen na přední stranu, poprvé se zabodl stranou druhou.

Hon na lišku –  tady nesedí číslo SPZ u Mercedesu, kterým přijede Čadek ke své vile a následně pak na letiště.

Hon na lišku – a pak je tu jedna specialita pro všímavého diváka. V kanceláři předsedy ONV visí na zdi obraz, který znázorňuje V.I. Lenina na Karlově mostě v Praze. Události v tomto díle ukazují rok 1948. Problém je v tom, že autor obrazu Martin Sladký obraz namaloval až v roce 1952. Motiv se objevil i na poštovní známce.