Major Zeman v druhém kole

Major Zeman v druhém kole
z dobového tisku

(Svobodné slovo, 12. března 1977, strana 11)

Hovoříme s režisérem J. Sequensem

Na obrazovkách pomalu budou doznívat reprízy prvních deseti příběhů, které už po druhý týden co týden přibližují jedním charakteristickým problémem léta naší poválečné historie. Druhá desítka příběhů, v nichž kriminalista Zeman řeší své větší i menší případy, je připravena k vysílání – první z nich uvidí diváci v prvních květnových dnech. A filmový štáb režiséra Jiřího Sequense mezitím začal už s prací na sérii třetí – závěrečné.

Téměř osmatřicet tisíc metrů filmu, sedm stovek herců, tři a půl roku nepřetržité práce, střídání množství prostředí a zápletek čím dál spletitějších, to všechno zahrnují dvě desítky z „Třiceti případů majora Zemana“. Natočit vlastně deset celovečerních filmů za jeden rok musí být neobyčejně náročné. Na dosavadní zkušenosti jsme se zeptali muže, který stojí v čele tohoto nebývalého televizního projektu: režiséra Jiřího Sequense.

Máte po skončení druhé série „Případů“ jiný pocit, než když jste dokončil prvních deset pokračování?

„Do jisté míry ano. Když jsme začínali druhou desítku Zemanových případů, znali jsme už ohlas diváků – byl opravdu příznivý. Cítili jsme z toho konkrétní závazek: že totiž přitažlivost dějová nesmí zaplašit hlavní cíl,který jsme si dali, totiž natočit výpověď o době. Postavy z první řady seriálu se už dostaly do jistého vývojového stádia a musely být čím dál složitější, musely dostat víc prostoru k hlubšímu projevu. A také doba, kterou druhá série příběhů zachycuje, je o mnoho složitější. Rozšířily se také hranice prostoru, v němž se hrdinové pohybují, takže jsme se dostali i mimo území Československa. Navíc jsme chtěli zachovat kontinuitu děje v rámci zákonů seriálu, ale bylo nutné zároveň každý případ postavit jako samostatný uzavřený celek. Z toho vyplynula možnost měnit žánry. Prostředí je pochopitelně různorodé – hrdinové působí v dolech i na krásném renesančním zámku nebo na břehu Baltického moře. Fakt, že se neustále pohybují ve světě zločinu a boje s ním, nás vedl nutně k hledání nových cest, abychom se vyhnuli stereotypu. Snad se nám toto hledání odrazilo v některých pro tento druh tvorby neobvyklých formách. Jedno snad mohu divákům za náš tvůrčí štáb slíbit už teď. Že se pravděpodobně ani v druhé desítce případů majora Zemana (on samozřejmě ještě pořád majorem není), nebudou nudit.“

Až dosud se na „Třiceti případech majora Zemana“ podílelo na sedm set herců. A to je před vámi ještě celých deset dílů. Kde vlastně sháníte stále nové interprety?

„Je to otázka,která zřejmě zaujala i mnohé z diváků. Píší nám, že někteří herci se v seriálu objevují znovu – v roli docela jiného charakteru. Odpověď je jednoduchá. V tomto množství a v tomto tempu, jakým pracujeme (povídku natočíme třeba i za tři týdny), se musím spoléhat na zkušené interprety. Nemohu, ačkoliv bych si to velmi přál, hledat a objevovat nové tváře.Proto se mnozí herci v seriálu opravdu objeví několikrát. Ovšem příběhy jsou, jak už jsem řekl, zcela uzavřené celky, vlastně celovečerní filmy,protože původní padesátiminutový rozsah jsme rozšířili v druhé desítce až na hodinu dvacet pět. A vzhledem k tomu, že divák uvidí každý týden tedy nový film spojený jen hlavní postavou Zemana a jeho nejbližších spolupracovníků, nebude mu jistě vadit, že některé tváře uvidí, tak jako v jiných našich filmech, znovu.“

Pokud vím, uváděla se první řada „Případů majora Zemana“ s velkým ohlasem také v televizi NDR. Uvidí němečtí diváci i další pokračování?

„Ano, dokonce jsme se s německými kolegy dohodli na unikátním postupu: diváci v NDR uvidí novou sérii vždy ve stejný den i stejnou hodinu jako diváci u nás. Současně, jak jsme dokončovali práce na jednotlivých dílech, vznikaly i německé verze.“

Zbývá se jen zeptat, jak daleko jste s poslední desítkou seriálu…

„Nyní ji připravujeme scenáristicky a v létě začneme s natáčením. Chtěli bychom mít seriál dokončený v závěru roku 1978. A tady je, myslím, na místě, abych připomněl, jak velkou zásluhu na rychlém a účelném postupu má celý štáb mých spolupracovníků. Je to sehraný kolektiv, který celou tu dlouhou dobu tvorby seriálu o majoru Zemanovi bere jako velký úkol, který jej obohacuje. Tento tvůrčí štáb vstoupil do soutěže o titul brigáda socialistické práce – a jeho výsledky na poli tvůrčím, technickém i organizačním, jež lze snadno doložit výmluvnými čísly, nasvědčují, že se o tento titul může s klidným svědomím ucházet.“

Marta Švagrová