Konec velké šance – díl 14 – Štencův dům

Adresa pražského zastoupení firmy Benson & Benson rozhodně nebyla nijak druhořadá, její adresa byla Salvatorská 931/8, Staré Město pražské. Na této adrese se nachází slavný cihlový dům nakladatele uměleckých publikací Jana Štence, který je jednou z prvních pražských moderních staveb. Autorem domu je český architekt Otakar Novotný a výstavba proběhla v letech 1909 – 1911. Byť dům pochází z ranných prací, jedná se pravděpodobně o nejvýznamnější dílo Otakara Novotného a současně nejvýznamnější stavbu řadící se ke geometrické moderně na území hlavního města. Od 1. ledna 1964 (tedy již v době natáčení) se jedná o chráněnou památku pod rejstříkovým číslem 38814/1-416.

Otakar Novotný se narodil 11. ledna 1880 v Benešově, byl do roku do 1903 žákem Jana Kotěry (ostatně jak jinak) na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, v jehož ateliéru také krátký čas pracoval. Od roku 1904 se osamostatnil, po roce 1923 nedlouho učil jako docent na Akademii výtvarných umění, v letech 1929-54 působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole (od roku 1946 Vysoká škola uměleckoprůmyslová). Byl členem a dlouholetým předsedou Spolku výtvarných umělců Mánes, čestným členem Svazu architektů ČSR a Sezession ve Štýrském Hradci. Nejvýznamnější ocenění (Grand Prix) získal na pařížských výstavách v roce 1925 a 1937.

Už počáteční Novotného tvorba, v níž se zaměřil spíše na interiér, vykazovala osobité prvky (například obliba režného zdiva). Další realizované návrhy, jako kubismem ovlivněné Učitelské domy v ulici E. Krásnohorské v Praze (1919-21) i rondokubistický nájemní dům v Kamenické ulici (Holešovice, 1923-24), již reagují poněkud opožděně na soudobé podněty stejně jako funkcionalistická budova Spolku výtvarných umělců Mánes na nábřeží Vltavy (1927-30). Ta však zaujme pozoruhodným spojením historické vodárenské věže s novou architekturou. Otakar Novotný je také autorem Sequensova domu pod Vyšehradem.