Konec velké šance – díl 14 – Smetanovo nábřeží, Praha

Poté co v tomto díle Zeman s Lídou od čtyřky prošli ulicí Karolíny Světlé (kde je Bláha začal sledovat) přišli do parčíku na Smetanově nábřeží, toto nábřeží je prvním zpevněným kamenným nábřežím v Praze. V parčíku procházejí kolem jedné z významných pražských památek, jde o Krannerovu kašnu. Zde podle původního projektu Bernarda Grubera měl na vzniklém prostranství na nábřeží u tehdejšího řetězového mostu být pomník s kašnou již v roce 1841, ovšem vznikl zde až později.

Teprve roku 1845 podepsal smlouvu na pomník architekt Josef Ondřej Kranner (1801 – 1871), spolutvůrce dostavby chrámu sv. Víta a spolu s ním sochař Josef Max (1804 – 1855), mimo jiné autor sousoší Svatí Norbert, Václav a Zikmund, sousoší Svatí Josef s Ježíšem a sochy Svatý Jan Křtitel na Karlově mostě. Krannerova kašna byla postavena jako hold českých stavů rakouskému císaři. Inspirací k této stavbě se stala známá “Krásná studně” v německém Norimberku. Základní kámen kašny byl položen 22. srpna 1845, ale do stavby zasáhl rok 1848 a tak nakonec byl pomník odhalen tiše a skromně až 30. května 1850. Novogotická stavba byla se svou výškou 29 metrů v té době nejvyšším pražským pomníkem, na jehož stavbě se kromě Krannera a Maxe podíleli sochař Josef Kamil Bôhm (1828 – 1862), autor sochy Svatý Václav na Karlově mostě a kamenické práce prováděl Karel Svoboda.

Podstavcem pomníku je kašna, která má tvar polygonální nádrže, na jejíchž pilířích stojí 170 cm vysoké figury představující typická zaměstnání tehdejších šestnácti českých krajů, sedmnáctou sochou je alegorická postava sedící čelem k řece, která představuje Prahu. Nad nimi je osm alegorických soch o výšce 140 cm s náměty orby, hornictví, obchodu, průmyslu, umění, vědy, míru a hojnosti. Z horní části novogotické 29 metrů vysoké fiály shlíží k Vltavě císař František I. (vládl v letech 1792 – 1835), originál této jezdecké sochy, který byl po získání samostatnosti v květnu roku 1919 odstraněn, je umístěn v lapidáriu Národního muzea. Vodu pro kašnu vyřešil J. Kranner se stavitelem nábřeží Vojtěchem Lannou (1805 – 1866) a s ředitelem pražských vodáren Ing. Romualdem Božkem, synem známého českého vynálezce (1814 – 1898). Šachta pod spodní částí pomníku, kde bylo umístěno zařízení na čerpání vody je spojena s podzemní chodbou, která vede do Divadelní ulice (nedaleko schodů po kterých vyšel Bláha na nábřeží).

Ke konci roku 2002 se obnovy a oživení pomníku a okolního parku ujala projekční kancelář ing. Jiřího Bednaříka. Dne 29. srpna 2003 byl ve vší tichosti do stély pomníku umístěn odlitek originálu jezdecké socha císaře Františka I. Rekonstrukce se týkala i zařízení na čerpání vody. která začala téci do kašny začátkem října 2003.