1966 – Šťastný a veselý

Na rozestavěném pražském sídlišti, jde silvestrovským večerem roku 1966 člověk s dvěma kufry a hledá v rozsvícené, ale zamčené maringotce jejího obyvatele. Nikdo se neozývá a tak muž vleze dovnitř okýnkem. Pak se ten muž objevuje v blízkém podniku, kde pracuje na osobním oddělení i Zemanova manželka Blanka. Je to topenář Bartoš z Ostravy, který u nich žádal o práci, přijel ale v ne zrovna vhodnou chvíli na Silvestra. Ptá se i po Malíkovi, kterého zná, ten je v podniku vedoucím mzdové účtárny. Vyplyne z toho, že Bartoš nemá v Praze kde bydlet. Blanka ho přivede na podnikovou silvestrovskou oslavu, která se tam zrovna koná. Malík si na ní domlouvá další večerní program se svou přítelkyní, také zaměstnankyní podniku Richterovou. Ve středu veselí je mladá účetní Karbusová, je to mladé děvče, má už něco vypito a pánové se kolem ní motají. Do tohoto mumraje přivádí Blanka topenáře Bartoše, Malík je jeho přítomností trochu zaskočen. Bartoš se zmiňuje, že nemá kde bydlet a Malíkova přítelkyně Richterová navrhuje jeho byt, kde prý oni stejně nebudou, když se chystají dál slavit ve varieté. Malík pak odvádí opilou Karbusovou a Blanka je zavolána do kanceláře náměstka. Ten odchází domů, protože má žlučníkový záchvat a ještě jí sděluje, že po novém roce přijde do podniku revize, protože v mzdové účtárně někdo vyplácí neexistující osoby, tzv. mrtvé duše. Malík zatím u sebe nechává Bartoše, ten mu říká o včerejším rozvodu a svojí situaci. Na Malíka ale také něco ví, ten od něj chce vědět, proč si vybral zrovna jejich podnik a s kým tu byl v kontaktu. Domů se zatím vrací Blanka, u nich se už také chystá silvestrovská oslava. Liduška už udělala chlebíčky, ale Blanka zapomněla přinést z podniku šunku, nechala jí v lednici. Vrací se tedy pro ni a v umývárně tam nachází opilou účetní Karbusovou v bezvědomí. Malík jde za svou přítelkyní Richterovou a říká jí, že když s Bartošem dělali na šachtě, Bartoš tam byl prý ve výkonu trestu. Malík má strach, aby mu Bartoš v bytě něco neukradl a nechává si u Richterové obnos peněz.

Zeman se už doma shání po Blance, ta mu volá domů co se stalo, nakonec odchází za ní i on a Liduška zůstává sama doma. Sanitka odváží opilou Karbusovou, v podniku je objeven požár, který je založen v mzdové účtárně. Zeman se ujímá vyšetřování a prohledává věci Karbusové, zjišťuje, že si žila nad poměry dobře. V účtárně objeví výplatní pásky na neexistující pracovníky podniku, které měli shořet. Všechny osoby na nich se jmenují Havránek, jen jeden je však pravý, v podniku pracoval jako hlídač, žil v maringotce na staveništi, ale delší dobu je nezvěstný. Zeman se domlouvá se Stejskalem, jestli mají hlášeno jeho zmizení, není tomu tak. Vědí akorát, kde bydlel Havránek v podnájmu, tam se za ním Stejskal vydává. V bytě bydlí více podnájemníků, jejich bytná mu říká, že Havránek zaplatil nájem předevčírem poštou a od té doby ho neviděla. Zeman volá do nemocnice na stav účetní, ale tam se dozvídá, že už někdo z Bezpečnosti volal. Volají pak i domu Lidušce, podle rozhovoru s ní si myslí, že v bytě není sama a navíc pije alkohol. Oba jsou z toho šokováni. I přesto se nejdříve oba vydávají do Havránkovy maringotky, z okna domu je sleduje Bartoš. Malík posílá do varieté samotnou Richterovou, vymlouvá se na Bartoše, prý pak za ní sám přijede. Ten pak potajmu opouští Malíkův byt, při tom ho v chodbě vidí Malík. V maringotce zatím Zeman s Blankou nachází Bartošův vzkaz Havránkovi. Stejskal přináší od bytné podepsanou poukázku údajným Havránkem, podle písma ale Blanka poznává, že to psala Karbusová. V kapse kabátu nacházejí i Havránkovu vkladní knížku, ze které bylo vybráno všechno, tedy 53 000Kčs. Netuší však, kde mohl Havránek získat takové peníze, z výplat to být nemohlo. Bartoš zatím telefonuje zpět do Ostravy, rozvodu lituje, ale od své bývalé ženy už nedostává šanci. Honza s Blankou pak u nich doma nachází prázdný byt se zjevnými stopy po parádním dceřině dýchánku. Bartoš přichází za Richterovou do varieté, má už něco vypito a jeho přítomnost jí není příjemná, po tom, co ví o něm od Malíka. Richterová shání Malíka telefonem, ale doma ho nezvedá, a tak volá Blance, která jí předává Honzu. Dozvídají se, že Bartoš je v podniku a také to, že má údajně za sebou kriminál. Zeman jí prosí o její setrvání v podniku a hlídání Bartoše, někoho tam pak za nimi pošle. Gajdoš je tím pověřen a Bartoše předvádí do Havránkovy maringotky. Vypovídá, že Havránek mu nabídl práci v jejich podniku i podnájem. Chtěl po něm i peníze.

Nejdříve ho Bartoš odmítl, ale kvůli pozdějšímu rozvodu si to rozmyslel a souhlasil, ale v maringotce ho nenašel. Povídá jim pravdu o Malíkovi, v Ostravě prý naopak on seděl za podvody a neprávem z toho obvinil teď a tady Bartoše, aby ho shodil před Richterovou. Ta pak do maringotky přichází se zprávou, že Malík jí z bytu odcizil šperky a dvě vkladní knížky, Zeman po něm vyhlašuje celostátní pátrání. Stejskal vyslýchá v nemocnici účetní Karbusovou, o výplatních páskách prý nic neví. Havránek si prý dvakrát nebyl pro výplatu, ona to hlásila Malíkovi a ten slíbil, že to už zařídí. Poznává i podepsanou poukázku na činži, přinesl jí Malík a říkal jí, že si Havránek přeje, aby za něj poslala peníze dřív než je propije. Stejskal se také od sestry dozvídá, že Karbusová požila několik prášků, s alkoholem mohlo jít o prudký jed. Hlas, který volal do nemocnice a ptal se na stav účetní měl prý krátký ostravský přízvuk. Na nádraží je zatčen Malík, po nátlaku vypovídá, že na Havránkovo jméno nechal vyplácet další peníze, které si pak bral. Havránek na to přišel a začal ho vydírat, ve rvačce ho Malík zabil. Když se dozvěděl o tom, že Karbusová se blíže zajímá o výplaty, dostal z toho strach a chtěl jí otrávit a založením požáru zlikvidovat důkazy. Zeman pak na sídlišti hledá svou dceru, najde jí ve společnosti malého kluka. Z jejího přiznání vyplývá to, že si všechno o alkoholu a dýchánku vymyslela, chtěla rodiče polekat, protože jí nechali na Silvestra samotnou doma. Richterovou s Bartošem zvou Zemanovi k sobě domů. Nastává půlnoc a lidské osudy se tak více sbližují.

Jan Zeman: Vladimír Brabec
Blanka Zemanová: Jaroslava Obermaierová
Lidka Zemanová: Ivana Andrlová
npor. Mirek Stejskal: Ladislav Mrkvička
ppor. Martin Martin Gajdoš: Emil Horváth ml.
Stanislav Bartoš: Petr Kostka
Břetislav Malík: Václav Neužil
Marie Richtrová: Libuše Švormová
Janička Karbusová: Andrea Čunderlíková
Libuše Bradová: *Jiřina Steimarová
Hlídač: *Arnošt Faltýnek
Weniger: Josef Kudílek
Uklízečka: Věra Kalendová
Beroušek: Jaroslav Heyduk
Náměstek: Jan Cmíral
Taxikář: Mirko Musil

Ideový námět: Jan Kovář
Povídka: František Ditrich
Scénář: František Ditrich, Jiří Sequens
Odborná spolupráce: Adolf Gruber, PhDr. Vlastislav Kroupa,
Jiří Čermák, František Kruml
Dramaturgové: ing. Jiří Procházka, mjr. Leoš Jirsák
Hudba: Zdeněk Liška
Nahrál: Filmový symfonický orchestr nositel vyzn. „Za zásluhy o výstavbu“
Dirigent: František Belfín
Výtvarník dekorací: akad. arch. Karel Černý
Asistent architekta: Michal Krška
Výprava: Karel Kočí
Výtvarník kostýmů: Lída Novotná
Kostýmy: Eliška Hofová
Umělecký maskér: Jaroslav Čermák
Pomocný režisér: Helena Rohanová
Skript: Alena Mikeťuková
Zástupci vedoucího výroby: Olga Mimrová, Josef Hudlička
II. kameraman: Jan Kváča
II. režisér: Jiří Mikeťuk
Střih: ing. Josef Valušiak
Zvuk: Jiří Kejř
Výroba: Josef Císař
Kamera: *Václav Hanuš
Režie: *Jiří Sequens

*(zasloužilý umělec)

Vyrobilo Filmové studio Barrandov pro Československou televizi Praha, Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti.

©1978