1964 – Pán ze Salcburku

Po tržišti se prochází hlavní postava tohoto dílu, Rudi Lorenz. U stánku si kupuje pytlík třešní a ještě stihne lehce flirtovat s půvabnou prodavačkou. Přitom si všimne přistavené motorky, která patří příteli té dívky. Pytlík s třešněmi a nezbytné kontrolní otázky jsou domluveným poznávacím znamením s východoněmeckou rodinou, kterou má Rudi propašovat ve svém kamionu do Rakouska. Na hranicích, už jako řidič firmy Weywoda, přejíždí s kamionem přechod, pašovanou rodinu má v zadní skrýši v přívěsu. Vše probíhá v pořádku, plomby u plachty jsou pochopitelně nepoškozené. Na odpočívadle v Rakousku už na něj čekají jeho spolupracovníci, pro které Rudi pracuje. Za převoz inkasuje 700 marek za osobu a od příště už chce taxu v poměru 900 marek, jinak s celou akcí končí. Organizátor má pro něj dobrou zprávu, z příští akce bude mít i větší finanční podíl. Tím člověkem, kterého má převést je muž, taxikář, který ale při své jízdě domů v autě havaruje, do cesty mu vnikne srna a on je těžce zraněn. Snaží se ještě zachránit a schovat svůj cenný náklad, je to album se vzácnými poštovními známkami, ale podléhá zraněním a umírá. Zpráva se dostane k Zemanovi při snídaní, u Pavláska pak vše probírají a zjišťují, že mají v rukou vzácné kusy, ukradené z Poštovního muzea. Se Stejskalem pak navštěvují taxikářův byt, domovníka v domě dělá člověk jménem Wimmer, hraje obstojně na klarinet. V bytě pak nacházejí diář s poznámkami, jak budou znít poznávací věty, kterými se měl poznat s Rudim. Wimmer pak se svou ženou probírají situaci, protože do loupeže známek jsou viditelně zapojeni a taxikáře znali, to, že on je nyní mrtvý, jim Zeman ale nesdělil.

Společně s taxikářem se měli účastnit převozu za hranice. Wimmer se i přes tento zájem Bezpečnosti chystá na schůzku s Rudim jít. Mezitím u Pavláska probírají jeho diář a podle poznámek tipují místo setkání na hotel Paříž. Tam už pak sedí Stejskal se svou pomocnicí a pozorují okolí, Zeman má přijít v úloze mrtvého taxikáře Šolce a s Rudim se zkontaktovat. Na místo jde taky Wimmer, ale po spatření Zemana dostane strach a schová se. Zeman se ukazuje Rudimu a pomocí nacvičených vět se poznávají. Zeman mu ukazuje známky a Rudi mu udílí instrukce, pozítří před hotelem má být připraven na cestu. Stejskalova společnice pak v jedné chvíli pořídí pomocí důmyslně zabudovaného fotoaparátu do kabelky fotku Rudiho. Rudi pak odjíždí taxíkem z hotelu, Wimmer se schovává za sloupem a pozoruje Zemana i odjíždějícího Rudiho, zapamatuje si i číslo taxíku. Kalina ale Zemana kárá za to, že nepočkal, jestli si k Rudimu někdo nepřisedne. Doma u Wimmerů pak dochází k hádce, oba mají strach, že dojde i na ně. Pak u nich zvoní Šolcova matka a sděluje jim, že Ivan je mrtev a chce vyvěsit parte. Wimmerovi se pak radují, protože takhle na ně Bezpečnost nic nemá a oni tak nemusí přes hranice. Naopak chtějí Rudimu pomoci a zjišťují si, kam jel tím taxíkem. Do akce je také povolán Hradec, ten sleduje Rudiho a zjišťuje údaje o dalších účastnících přechodu hranic. Zeman pak má zítra s Rudim také odcestovat. Hradec vzpomíná na to, jak tenkrát v akci Bílé linky byl na řadě on. Teď je řada na Zemanovi. Celou jejich jízdu je budou sledovat Žitný s Hradcem. Lorenz si zatím užíval v motorestu u své milenky, ta je tam recepční. Wimmerová chce ještě telefonem varovat Rudiho v motorestu, ale on už odjel a ona tak mluví jen s recepční. Před hotelem Paříž Rudi určuje, že pojede se Zemanem v autě sám a německá rodinka za nimi. Při jízdě je sledují Žitný s Hradcem pomocí malé vysílačky, kterou má Zeman u sebe. V Benešově Rudi záměrně ujede němcům a se Zemanem chce pokračovat sám, prý to pro ně bude výhodnější.

V motorestu si zatím od recepční vyzvedává instrukce Rudiho komplic, také řidič kamionu. Vše sleduje Stejskal, posílá za kamionem hlídku, sám pak zatýká recepční. Lorenz s autem sjíždí z cesty do lesa, kde chce po Zemanovi jeho kufřík, míří na něj přitom zbraní. Zeman mu říká pravdu, že je od Bezpečnosti a celá akce je sledována. Rudi jedná chladnokrevně a Zemana napadne, udeří ho do krční tepny a Zeman ztratí vědomí. Naloží ho do auta a vhodí do rybníka. Mezitím se sledovačka vrací zpět a vjíždí do lesa, protože je cestou ztratili a nevěděli, kde Rudi odbočil. Na poslední chvíli skáče Hradec do vody a z auta vytahuje omráčeného Zemana. Sanitka ho převáží ve vážném stavu do nemocnice. Rudi pak z místa prchá do města, kde si kupoval na začátku třešně. Tam ukradne u stánku motorku, kterou původně viděl a odjíždí s ní na místo setkání se svým komplicem, tím řidičem, který si v motorestu vyzvedl jeho instrukce. Sděluje mu, že bude převážet jen jeho, řidič chvíli protestuje, ale Rudi ho fyzicky přesvědčuje a slibuje peníze, jako kdyby vezl všechny. V tu chvíli už ale na místo vjíždí Bezpečnost a oba je zatýká. U Kaliny pak Stejskal sděluje, že se ztratil Eman Wimmer, jeho žena jim však dala několik typů, a tak nebude problém ho prý najít. Wimmerovy otisky prstů jsou shodné s otisky na ukradených známkách. To je důkazem, že se podíleli na loupeži. U Zemanů je zatím smutná nálada, Blanka s Lídou dosud s určitostí nevědí, zda se z toho Honza dostane, mohou nastat komplikace. V takto těžké chvíli Lída konečně řekne Blance „mami“ a to Blanku dojme i za Honzu, čekali na toto oslovení už dlouho.

Jan Zeman: Vladimír Brabec
npor. Mirek stejskal: Ladislav Mrkvička
plk. Václav Kalina: *Miloš Willig
pplk. Žitný: František Němec
major Jiří Hradec: Rudolf Jelínek
poručík Láďa: Ivo Niederle
Rudi Lorenz: Josef Abrhám
Eman Wimmer: **Vladimír Menšík
Věra Wimmerová: Blažena Holišová
Anna Pospíšilová: Hana Talpová
Blanka Zemanová: Jaroslava Obermaierová
Libuška Zemanová: Ivana Andrlová
Löffelmann: Karel Chromík
profesor Scheidemann: Jan Víšek
Franz Panzer: Oldřich Musil
Karlička: Karolína Kubalová
Zuzana: Milada Vnuková
šofér: Ferdinand Krůta
dále hráli: Zdeněk Brannschläger, Jiří Cimický, Petr Jákl, Alexander Jandouš,
Vítezslav Jirsák, Jindřich Hrdý, Jiří Kalenský, Luďka Marešová, Vilemína Nejedlová a j.

Ideový námět: Jan Kovář
Námět a povídka: Jiří Fried
Scénář: Jiří Fried, Jiří Sequens
Odborná spolupráce: Adolf Gruber, PhDr. Vlastislav Kroupa, Jiří Čermák, František Kruml
Dramaturgové: ing. Jiří Procházka, mjr. Leoš Jirsák
Hudba: Zdeněk Liška
Nahrál: Filmový symfonický orchestr nositel vyzn. „Za zásluhy o výstavbu“
Dirigent: František Belfín
Výtvarník dekorací: akad.arch. Karel Černý
Asistent architekta: Michal Krška
Výprava: Karel Kočí
Výtvarník kostýmů: Lída Novotná
Kostýmy: Eliška Vitvarová
Umělecký maskér: Jaroslav Čermák
Pomocný režisér: Helena Rohanová
Skript: Alena Mikeťuková, Hana Kozlová
Zástupci vedoucího výroby: Olga Mimrová, Petr Čapek, Josef Hudlička
II. kameraman: Jan Kváča
II. režisér: Jiří Mikeťuk
Střih: ing. Josef Valušiak
Zvuk: Jiří Kejř
Výroba: Josef Císař
Kamera: *Václav Hanuš
Režie: **Jiří Sequens

*(zasloužilý umělec)
**(národní umělec)

Vyrobilo Filmové studio Barrandov pro Československou televizi Praha,
Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti.

©1978