1963 – Modrá světla

Děj je vlastně pokračováním dílu Bílé linky. Do popředí se dostává Ivo Holan, který pracuje v současné době jako zahraniční dopisovatel Československé televize a často navštěvuje pracovně Frankfurt a německou republiku vůbec. Nyní je doma a ve společnosti své přítelkyně si pouští svou reportáž. Potom si spolu plánují večeři, ale ozve se telefon a Holan je nucen jít schůzku s doktorem Salabou. Od něho se dozvídá, že má přijet za Hacklem do baru White Lines, Holan se tomu ale brání a argumentuje tím, že už má dobré postavení a nechce se ho zbavit. Dostává od Salaby dopis, který mu poslal Hackl, v něm jsou pro případ neochoty pokračovat, kompromitující údaje, kopii toho dopisu má pro jistotu i Salaba. Holan se tedy chystá do Německa, je pod dohledem státní bezpečnosti. Kalina s Žitným se trochu přou o to, jestli ho pustit, nakonec Kalina svolí. Holan navštěvuje bar White Lines, potkává se s Hankou Bízovou. Poté je doveden do Hacklovi kanceláře, ten mu ukazuje dokumenty akce White Lines, které mohou vést k ukončení komunistického režimu v Československu. Chce po něm získat zprávy o jistém projektu vědce Hamzy, který pracuje na pražské akademii věd. Tam také pracuje současná Holanova přítelkyně, její seznámení s ním, bylo předem připravené. Hackl také potřebuje charakteristiky předních českých vědců. Tyto informace mu má přivést právě Holan, dostane za to nabídku na pět tisíc liber. Ten se ale jen tak nenechá přemluvit a chce po Hacklovi dvojnásobek peněz a pak slib ukončení jejich spolupráce. Hackl souhlasí. Potom Holan opět mluví s Hankou, nabízí jí, aby odešla s ním mimo Evropu a myslela na budoucnost. Hanka o tom přemýšlí a souhlasí, Holanovi dává radu, jak získat dvakrát tolik než mu nabídl Hackl.

Na radu Hanky proto vyráží na sever blízko k dánské hranici k Severnímu moři do Friska, na ostrov Hellborn. Tam se dostává do penzionu, který vlastní Leopold Fanta, bývalý Hacklův spolupracovník. Došlo mezi nimi ke sporu, když tenkrát při přestřelce v baru zemřel vrátný a Hackl to svalil na Fantu. Ten se mu chce teď pomstít a rozhodne se s Holanem spolupracovat. Celý svůj výlet na Hellborn pojímá Holan jako svou další reportáž a natáčí zde materiál, na který se pak už doma v republice dívá. Za ním přichází jeho přítelkyně a přináší mu žádané materiály o Hamzově projektu a kádrové charakteristiky vědců. Holan si pak dělá kopie materiálů. On sám má už druhý den odjet zpět do Německa, ale Irenu nechce vzít sebou. Slibuje jí, že ona se dostane do zahraničí jako účastnice zájezdu do Jugoslávie a spolu se pak spojí. Irena pak o všem přemýšlí a polyká nějaké prášky. Druhý den Holan přijíždí na letiště, opět je pod dohledem statní bezpečnosti, tentokrát je ale sám, bez Ireny. Kalina s Žitným opět přemýšlejí, zda ho pustit. Nakonec to Žitný považuje za užitečné a Holana pouštějí do letadla. Zatím je povolán Zeman se Stejskalem, aby navštívili v Holanově bytě Irenu. Ta ale neotvírá. Stejskal z jejího auta před domem přináší klíče a dostávají se dovnitř. Tam jí nacházejí v posteli mrtvou, spolykala prášky a zapila je alkoholem. Bezpečnost se snaží vrátit letadlo s Holanem zpět, ale dozvídají se, že už je mimo území republiky. Je pak zjištěno, že Irena pracovala na akademii a měla přístup k tajným materiálům, některé z nich chybí.

Zeman se sešel se Salabou a opět je zde jako obchodní cestující. Chce kontakty na Hackla, aby mu zajistil spolupráci na západě. Salaba mu dává kontakt na Fantu, který má prý kontakty na Američany. V kanceláři u Kaliny si pak prohlížejí Holanovy natočené záběry. Do Prahy volá major Wilde z Německa a sděluje, že Hanka Bízová je prohlášena za nezvěstnou. Oba jsou z toho překvapeni, Žitný pak navrhuje povolat Jirku Hradce a zapojit ho do akce na severu. Na Hellbornu se zatím setkává Hanka s Holanem. Hanka mu radí, ať Fantu donutí jet do Hamburku. Oba dva ale sleduje z okna kavárny Hacklův komplic, Honza Böhm. Holan je na cestě za Fantou, ve stopách mu už jde Jirka Hradec. Holan zkouší Fantu vydírat a chce jet do Hamburku a získat překupníka. Má také pojistku ve formě balíčku dokumentů od Ireny, který uloží na poště. Heslo pro vyzvednutí sdělí až po jednání. Jedou tedy spolu autem do Hamburku, v jednu chvíli ale Fanta zastavuje pro nutnost vykonání potřeby, v zápětí ale Holanovi vyhrožuje namířenou zbraní smrtí a chce po něm heslo. On kapituluje a ukazuje se, že není moc dobrý gangster. Fanta ho nejdříve chlácholí, ale potom ho sráží z výšky do moře. Ve městě pak hlídá u pošty a vidí, jak Hanka vyzvedává dokumenty. Objeví se zde i Honza Böhm a hned to vše telegrafuje Hacklovi. Je tu i Jirka Hradec, který pronásleduje Fantu.

Ten jde za Hankou a v jednu chvíli jí přepadne a ukradne dokumenty. Hradec jí najde, ale není si moc jistý, jestli mluví pravdu, přijela přece za Holanem. Hanka mu říká o všem co ví a jak je domluvená s Holanem, který jí pak vše poví. Také říká, že se chtěla s těmi dokumenty vrátit zpátky, chce po Hradcovi návrat domů. Fanta je zatím u svého auta překvapen Böhmem a spolu pak jedou k němu do penzionu. Tam se dostává i Hradec, ale už ho nacházejí i s Fantovou manželkou mrtvého. Ta nelení a chystá pomstu. Zatím v hotelu, kde bydlí Hanka, se objevuje Hackl s taškou dokumentů. Nejdříve jí nadává, ale pak se omlouvá a opakuje jí, že jí má rád. Oba odjíždějí ve člunu, kterým Hackl přijel. Sleduje je i Hradec. V jednu chvíli ale ze břehu někdo střílí a Hackl a Hanka dostávají každý po zásahu. Střelkyní byla Rosemarie Fantová, její výstřely byly pomstou na Hacklovi. Oba padají do vody, zápasí o život. Na místo přijíždí i Hradec, ale je už pozdě. Hackl sebou pod vodu stáhl i Hanku. Jirka je smrtí Hanky zdrcen. V jejich člunu pak objevuje tašku s dokumenty. V Kalinově kanceláři se pak všichni dozvídají, že podle expertíz nikdo nepovolaný dokumenty neviděl. Navíc Holanův naexponovaný film byl vyvolán až v jejich laboratoři. Kalina je pak rád, že tato akce White Lines nevyšla. není jim ovšem jasno, zda Hanka Bízová chtěla zradit nebo celou dobu byla na jejich straně. Všichni (Kalina, Zeman, Žitný a Hradec), pak koukají na diapozitiv, kde je tvář Hanky Bízové. Kalina při pohledu do jejích očí, které jsou jako modrá světla, pokládá nezodpovězenou otázku. Mohly její oči klamat?

Jan Zeman: Vladimír Brabec
Jiří Hradec: Rudolf Jelínek
plk. Kalina: *Miloš Willig
mjr. Žitný: František Němec
por. Stejskal: Ladislav Mrkvička
mudr. Veselý: Vladimír Ráž
Hanka Bízová: Regina Rázlová
Ivo Holan: Svatopluk Matyáš
Arnold Hackl: **Jiří Holý
Leopold Fanta: Josef Bláha
Rosemarie Fantová: Alena Karešová
Dr. Salaba: *Josef Bek
Irena Lhotová: Jana Gýrová
Honza Böhm: Ladislav Křiváček

Ideový námět: Jan Kovář
Námět a povídka: Jitka Nováková
Scénář: Jiří Sequens
Odborná spolupráce: Adolf Gruber, PhDr. Vlstislav Kroupa, František Kruml
Dramaturgové: ing. Jiří Procházka, mjr. Leoš Jirsák
Hudba: Zdeněk Liška
Nahrál: Filmový symfonický orchestr nositel vyzn. „Za zásluhy o výstavbu“
Dirigent: František Belfín
Výtvarník dekorací: akad.arch. Karel Černý
II. architekt: ing. Jiří Matolín
Výprava. Karel Kočí
Výtvarník kostýmů: Lída Novotná
Kostýmy: Eliška Hofová
Umělecký maskér: Jaroslav Čermák
Pomocný režisér: Helena Rohanová
Skript: Alena Mikeťuková
Zástupci vedoucího výroby: Olga Mimrová, Josef Hudlička
II. kameraman: Jan Kváča
II. režisér: Jiří Mikeťuk
Střih: ing. Josef Valušiak
Zvuk: Jiří Kejř
Produkce: Josef Císař
Kamera: *Václav Hanuš
Režie: *Jiří Sequens

*(zasloužilý umělec)
**(laureát státní ceny)Vyrobilo Filmové studio Barrandov pro Československou televizi Praha,