1952 – Loď do Hamburku

Do Československa se z Hamburku vrací nákladní loď. Jeden z posádky, lodník Berka,v jednu chvíli hází nepozorovaně do vody jakousi plechovku, na kterou už u břehu čeká jeho kumpán a vytahuje jí z vody. Tuto činnost maskuje domnělým rybolovem. Doma pak z plechovky vyndává šperky, které v ní pašoval Berka, ten je také přítomen. V plechovce ale nejsou přítomny léky, Berka mu sděluje, že tentokrát dodavatel nic nepřinesl. Naopak říká, že pokud bude ještě někdy léky vozit, cena za prodej se rapidně zvýší. Dochází mezi nimi k menšímu rozporu, Berka se pak vrací notně opilý na loď a tam pak hází do vody malé kotě kapitána šífu. Ten mu za to vyhrožuje zabitím. Druhý den je opravdu Berka nalezen ve své kajutě mrtev, na místě ho ohledává i závodní lékař Hejtmánek. Celou událost objevil a ohlásil druhý lodník Hájek. Vše to vyšetřuje Zeman se Stejskalem. Závodní lékař soudí na nešťastnou náhodu, kdy opilý Berka upadl na zem, bouchl se do hlavy a udusil se vlastními zvratky. Kajutu prohledávají příslušníci a ve velkém nepořádku nacházejí u Berky vysokou částku peněz a pod podlahou dokonce krabici s léky.

Jediným nepřítomným z posádky lodi je strojník Šimek, který se tak stává podezřelým. Doktor Veselý však určuje, že se podle rány, kterou měl Berka v týle se jedná o vraždu. V krabici s léky je také nalezen návod k použití léku, kde mezi řádky jsou nalezeny šifry psané neviditelným inkoustem. Jako Zemanův spolupracovník na případu je kvůli šifrám přidělen Jirka Hradec. Objevuje se i strojník Šimek, je vyslýchán, vypovídá však, že po příjezdu byl u jakési vdané paničky. O smrti Berky vůbec neví. Vypovídá, že Berka se zmiňoval, že už toho chce nechat a svoje kšefty nabídl právě Šimkovi. V Zemanovi budí důvěru a ten ho žádá o spolupráci, aby v Hamburku vystupoval místo Berky. Šimek souhlasí. Kormidelník pak předává sestře Berky, Hejné, jeho osobní věci. Tu kontaktuje překupník Bína, s kterým Berka obchodoval. Na Hejné chce získat kufr s věcmi, tu už sleduje Hradec a chce po ní informace o člověku, který s ní mluvil. Zeman navštěvuje na lodi strojníka Šimka a sděluje mu podrobnosti o akci. On pak kontaktuje překupníka Bínu, ten nejdřív nejeví ochotu se sním vůbec bavit, pak ale zabere na hozenou udici a Šimkovi začíná věřit, říká mu, jak s Berkou fungovala spolupráce.

Na loď plující opět do Hamburku je nasazen Hradec místo Berky. V Hamburku pak sleduje Šimka, se kterým je smluven. Ten získává v hospodě od Klugeho šperky a když má zájem o léky, je seznámen s jistým Pírkem. Ten mu nejdříve vyhrožuje, že ho udá, protože celou transakci nahrávala na kameru. Pak ale nabízí zničení materiálů, pokud bude Šimek spolupracovat a dostane do republiky neznámého muže. S ním se pak Šimek schází v jedné putyce, je tam přítomen i Hradec a muže si nenápadně fotografuje. Strojník pak muže ukrývá ve strojovně lodi, Hradec mezitím posílá zprávu do Prahy, že oním mužem je Pavel Bláha, který uprchl v roce 1948 z republiky. Cestou zpět je Šimek v kontaktu s Hradcem, hlídá Bláhu a sděluje mu, kde a jak bude moci uprchnout, vše bude pochopitelně pod dohledem Bezpečnosti. Jedné noci už v Praze je však Bláha převeze a uprchne nepozorován z lodi. Bezpečnost rozjíždí pátrání, Bláha je zatím u lékaře Hejtmánka, toho, který ohledával Berku a který ho také zavraždil, protože Berka si dal vše dohromady a chtěl ho vydírat. Loď už zase vyráží do Hamburku, Šimek tam má na místě ohlásit, že vše proběhlo podle plánu.

Jan Zeman: Vladimír Brabec
Jiří Hradec: Rudolf Jelínek
strojník Šimek: Jiří Krampol
kapitán Mikuš: Vlastislav Čaněk
kormidelník Hais: Bohumil Šmída
lodník Berka: Otto Lackovič
lodník Hájek: Josef Čáp
major Kalina: *Miloš Willig
major Pavlásek: *Josef Větrovec
MUDr. Veselý: Vladimír Ráž
stržm. Stejskal: Ladislav Mrkvička
Bína: *František Filipovský
MUDr. Hejtmánek: Otakar Brousek
Pavel Bláha: Radoslav Brzobohatý
Pírek: *Radovan Lukavský
Kluge: Josef Hlinomaz
Hejná: Ljuba Skořepová
paní Vlasta: Květoslava Fialová
Dále hráli: Rudolf Anders, Karin Düwel, Irene Fischer, Petr Jákl, Mirko Musil,
**Jaroslav Mareš, Petr Smažík, Bohumil Smutný, Gitte Viereck

Námět: Jan Kovář, František Kruml
Povídka: Ladislav Langpaul, Jiří Sequens
Scénář: *Jiří Sequens
Odborná spolupráce: Adolf Gruber, PhDr. Vlastislav Kroupa, František Kruml
Šéfredaktor: PhDr.plk. Miloslav Broumský CSc
Dramaturg: ing. Jiří Procházka
Hudba: Zdeněk Liška
Nahrál: Filmový symfonický orchestr nositel vyzn. „Za vynikající práci”
Dirigent: František Belfín
Výtvarník kostýmů: Lída Novotná
Kostýmy: Eliška Hofová
Masky: Jaroslav Čermák
Výtvarník dekorací: akad.arch. Karel Černý
Asistent architekta: ing. Jiří Matolín
Výprava: Karel Kočí
Zástupci ved. výroby: Olga Mimrová, Josef Hudlička
Skript: Alena Mikeťuková
II. kameraman: Michal Kulič
II. režisér: Jiří Mikeťuk
Střih: ing. Josef Valušiak
Zvuk: ing. Emil Poledník
Produkce: Josef Císař
Kamera: *Václav Hanuš
Režie: *Jiří Sequens

*(zasloužilý umělec)
**(laureát st. ceny)

Vyrobilo Filmové studio Barrandov pro Československou televizi Praha,
Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti ©1975