1948 – Hon na lišku

V únoru roku 1948 se koná v okresním městě (asi Klatovy), tradiční myslivecký bál. Na něm všem dobrou zábavu přeje místní továrník Čadek a sám vyzývá k tanci ženu předsedy OV KSČ. Jeho žena Inka mu to však neschvaluje a považuje to za zbytečnou provokaci. Čadek pak vysvětluje, že šlo o dobrý taktický tah. Na oplátku je Inka tančit se štábním kapitánem Kristem, velitelem místní posádky. Na bále také je Jan Zeman a vyzve k tanci Blanku Svobodovou, o kterou má také zájem jeho kamarád, Karel Mutl. Ten, posilněn alkoholem, nechává zahrát Zemanovi s Blankou nepěknou a posměvačnou píseň o policajtovi. Dochází mezi nimi k rvačce. Tu přichází ukončit další člen okresního sboru VB Bártík, Zemanův kamarád, říká, že dorazil nový velitel jejich stanice. Je jím nadporučík Pavel Bláha, rázná osobnost, která Zemanovi vytýká účast na bále. Všechny členy seřve a vytýká jim, že nečetli hlášení o uprchlém zločinci. Sám pak říká, že podobného člověka viděl při vystupování z vlaku.
Vtom přichází zpráva od okrskáře o pokusu o vloupání do budovy na bývalém plachtařském letišti. Bláha vyhlašuje poplach a rozbíhá se pátrací akce. Při ní Zeman zajišťuje prchajícího člověka, který ale není oním hledaným zločincem. Nechává ho k výslechu Zemanovi a sám se jde představit předsedovi ONV. Na bále je všem důležitým osobám představen, zvláště však svou sympatickou osobou zaujme Čadkovu manželku Inku. On její sympatie opětuje a oba si pěkně rozumí. Mezitím na stanici probíhá Zemanův výslech chyceného, ten ale nechce mluvit. Čadek tajně doufá, že Bláha je jedním z osmi vyhozených velitelů, kteří se komunistům nehodili do krámu. Druhý den pokračuje Bláha ve výslechu zatčeného, ten ale stále odmítá mluvit, i když ho velitel fyzicky týrá. V jednu chvíli na něj Bláha vymyslí lest s pistolí, v ní ale nejsou náboje a uprchlík rezignuje a začne německy překotně vypovídat.
Bláha ho ale přerušuje a nechává ho odvést, teď už prý bude mluvit kdykoliv. Na schůzi OV KSČ se probírá situace v Praze, také pak situace v místě, osoba Čadka a Kristka. Udělují Mutlovi důtku za to, že se popral se Zemanem, také členem komunistické strany. Je zde také Bártík, člen sboru VB a referuje přítomným i o Bláhovi. Bártík je také náruživý radioamatér a v jednu chvíli na stanici zachytí novou silnou vysílačku. Zatím pozval Čadek velitele Bláhu do svého loveckého hnízdečka zvaného Liščí doupě, je s nimi i Inka. Celou událost sleduje tajemný muž, který vleze do chaty oknem. Chlapi se spolu baví o Čadkových skvělých zbraních, Bláha se ukáže jako znalec a s Čadkem zkoušejí střílet na šišky. Inka pak pošle manžela pro dřevo a s Bláhou se začnou líbat. Nakonec ho zve na zítra na schůzku na stejném místě. Po návratu na stanici chce vyslechnout diverzanta, ale Zeman zjišťuje, že se v cele oběsil na ručníku, který u něj nechal právě Bláha. Situace v Praze houstne, Čadek se spěšně vrací z Plzně, schází se s Kristkem a Brunclíkem, mluví o politické situaci. S Kristkem se domlouvají, že Čadkovy zbraně dají věrným vojákům Kristkovy posádky. Přijíždějí k jeho továrně na zbraně, ale tu už obsadili dělníci a v rukou mají zbraně, k akci je povolán Zeman a má dělníky odzbrojit, zprvu se zdá, že to skutečně udělá, ale poté se postaví na jejich stranu.
Mezitím Bláha na letišti zkoumá plachtařskou boudu, při tom všem ho pozoruje neznámý muž, který byl i v Čadkově hájence. Na stanici pak Bláha vyčítá Zemanovi, že se zbláznil a anarchisticky se postavil na stranu dělníků. Na plachtařské letiště přijíždějí Čadkovi a Kristek i další známí z ministerstva. Z boudy vychází k překvapení všech Bláha, ten celou akci organizuje. Mezitím Bártík opět zachytí onu vysílačku, se Zemanem vpadnou do hájenky odkud se vysílá. Tam už čeká onen tajemný muž, je jím poručík Žitný z druhého zemského sboru bezpečnosti. Oběma vysvětluje, že je potřeba uzavřít letiště, kde je hlavní kanál přechodu. Na letiště přilétá malá sportovní mašina, je jasné, že pro všechny není určena. Mají se schovat do boudy. Letiště obsazují příslušníci SNB, Bláha neztrácí naději a naskakuje do rozjetého letadla. Odlétá tak pouze on sám. Zbytek zatýkají příslušníci a Zeman může čekat povýšení do funkce velitele na Bláhovo místo.
Jan Zeman: Vladimír Brabec
Nadporučík Bláha: Radoslav Brzobohatý
Továrník Čadek: **Ilja Prachař
Štábní kapitán Kristek: **Jiří Holý
Poručík Vydra: *František Hanus
Poručík Žitný: František Němec
Čekatel Bártík: Miroslav Masopust
Blanka: Jaroslava Obermaierová
Karel Mutl: Petr Oliva
Kříž: Josef Koza
Křížová: Alena Kreuzmanová
Svoboda: **Oldřich Lukeš
Čadková: Carmen Mayerová
Brunclík: Bohuslav Čáp
Jäger: *Václav Lohniský
Max: Oto Ševčík
Dále hráli: Karel Augusta, Vlastimil Čaněk,
Josef Kalena, Gabriela Preissová,
Jan Víšek, Josef Zíma
Námět: Jan Kovář, Jiří Procházka
Povídka: Jiří Procházka
Scénář: *Jiří Sequens, Jiří Procházka
Odborná spolupráce: Adolf Gruber, PhDr. Vlastislav Kroupa, František Kruml
Šéfredaktor: PhDr. plk. Miloslav Broumský CSc
Dramaturg: Ing. Jiří Procházka
Hudba: Zdeněk Liška
Nahrál: Filmový symfonický orchestr nositel vyzn. „Za zásluhy o výstavbu“
Text písně: Vladimír Sís
Zpívá: Josef Zíma
Dirigent: František Belfín
Výtvarník kostýmů: Lída Novotná
Kostýmy: Eliška Hofová
Masky: Jaroslav Čermák
Výtvarník dekorací: akad.arch. Karel Černý
Asistent architekta: ing. Jiří Matolín
Výprava: Karel Kočí
Zástupci vedoucího výroby: Olga Mimrová, Josef Hudlička
Skript: Alena Mikeťuková
II. kameraman: Michal Kulič
II. režisér: Jiří Mikeťuk
Střih: ing. Josef Valušiak
Zvuk: ing. Emil Poledník
Produkce: Josef Císař
Kamera: *Václav Hanuš
Režie: *Jiří Sequens
*(zasloužilý umělec)
**(laureát st. ceny Klementa Gottwalda)
Vyrobilo Filmové studio Barrandov pro Československou televizi Praha,
Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti ©1975