1945 – Smrt u jezera

Je po válce. Ve vlaku, který brázdí českou krajinu, sedí se svými kamarády z koncentračního tábora Václavem Kalinou a doktorem Veselým náš hrdina, Jan Zeman. Vracejí se domů. Jan Zeman do své rodné vesnice a Kalina s Veselým do Brna, kde chtějí vytvořit a působit v novém Sboru národní bezpečnosti. Kalina chce tzv. dělat zákony po našem, ale nejdříve musí doléčit podlomené zdraví z lágru, k tomu je mu nápomocen dr. Veselý. Zeman má v plánu hledat ve své rodné vesnici člověka, který ho udal gestapu a dostal do koncentráku. V rodném domku se nejdříve vítá se svým psem Kazanem, následně překvapuje svou maminku, se kterou se vroucně vítají, jeho otec ještě není doma.

Večer se pořádá na místním jezeře bujará oslava s ohňostrojem, ve hluku se ztratí i výstřel z pistole, kterým zahyne Zemanův otec, který zde dohlíží na pořádek. Když se tuto smutnou zprávu dozvídá syn Jan, je pochopitelně zdrcen. Představoval si, jak spolu s otcem najdou toho člověka, který ho udal. Vyšetřování místních četníků je ale bez výsledku a tak to uzavírají s tím, že pachatel je neznámý. S takovým výsledkem se ale Honza nechce spokojit a tak pátrá na vlastní pěst, až nachází na místě střelby vražednou patronu. U četníků se ale nesetká s pochopením, je mu doporučeno, ať si jí nechá na památku. Proběhne otcův pohřeb, na kterém místní fotograf pořizuje sérii snímků, ten stejný fotograf, který fotografuje i na oslavě na jezeře, která byla smrtelná pro Zemana st. Fotografie přinese Honzovi domů, společně s nimi mu podstrčí i fotku z oslavy, kde je zachycen vrah ve výstřelu na otce, jeho postava je však vymazána.

Za negativ fotografie, kde bude vše vidět, požaduje seznam spolupracovníku gestapa. Ten však Honza nemá. Večer pak jde za fotografem i s fiktivním seznamem, v jeho ateliéru ho ovšem nachází mrtvého. Navíc na něho někdo zaútočí střelbou. V následném zmatku a přestřelce je útočník zabit. Honza v něm poznává člověka, kterého už jednou viděl hrát v hospodě karty. Má u sebe negativ fotografie, z kterého si Honza vytvoří fotku, na níž poznává podobu vraha, místního hostinského Prágra. To on zabil jeho otce. Následně volá do Brna Kalinovi a žádá ho o pomoc. Mezitím ve voze UNRRA odjíždí Prágr k hranicím, které chce překročit jako Rajman, tak se jmenoval vrah fotografa z ateliéru. Na hranicích je však chycen a postřelen sovětskými vojáky. Poté se ve výslechu, který se koná už v Kalinově kanceláři, přiznává pod tíhou důkazů k vraždě Honzova otce. Ten totiž zjistil, že Jana udal gestapu právě Prágr. Kalina na závěr nabízí Honzovi přihlášku do SNB. Zeman se chce rozmyslet, ale vzápětí mu ji přináší sekretářka. Jan Zeman vyplňuje a vstupuje tak do sboru.

Jan Zeman: Vladimír Brabec
Václav Kalina: Miloš Willig
MUDr. Veselý: Vladimír Ráž
Vojta: *Jiří Kostka
Andrýsek: Jaroslav Cmíral
Strážmistr Pecha: *Josef Beyvl
Karel Prágr: Josef Somr
Pavel Rajman: Jiří Hálek
Pospíšil: Vladimír Salač
Matka Zemana: Pavla Maršálková
Věra Prágrová: Ivanka Devátá
Poručík Neděla: Jiří Bruder
Dále hráli: Stanislava Bartošová, Vlastimil Čaněk, Bohumil Koška
Jaroslav Rozsíval, Miloš Vávra

Námět: Jan Kovář, Vladimír Fiala
Povídka: Oldřich Železný, Jaroslav Šikl
Scénář: *Jiří Sequens
Odborná spolupráce: Adolf Gruber, PhDr. Vlastislav Kroupa, František Kruml
Šéfredaktor: PhDr. plk. Miloslav Broumský CSc
Dramaturgie: Ing. Jiří Procházka, mjr. Leoš Jirsák
Hudba: Zdeněk Liška
Nahrál: Filmový symfonický orchestr nositel vyzn. „Za zásluhy o výstavbu“
Dirigent: František Belfín
Výtvarník kostýmů: Lída Novotná
Kostýmy: Marie Knotková
Masky: Jaroslav Čermák
Výtvarník dekorací: akad.arch. Karel Černý
Asistent architekta: ing. Jiří Matolín
Výprava: Karel Kočí
Zástupci vedoucího výroby: Olga Mimrová, Josef Hudlička
Skript: Alena Mikeťuková
II. kameraman: Michal Kulič
II. režisér: Jiří Mikeťuk
Střih: ing. Josef Valušiak
Zvuk: ing. Emil Poledník
Produkce: Josef Císař
Kamera: *Václav Hanuš
Režie: *Jiří SEQUENS

*(zasloužilý umělec)

Vyrobilo Filmové studio Barrandov pro Československou televizi Praha,
Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti ©1974