Záměr vytvořit několikadílný televizní seriál, jehož hlavním obsahem budou příběhy příslušníka SNB v jednotlivých etapách vývoje naší socialistické společnosti se poprvé objevil v roce 1973 jako jeden z bodů dokumentu s názvem "Hlavní úkoly tiskového odboru sekretariátu FMV do XV. sjezdu KSČ". V dalším plánu činnosti Tiskového odboru FMV byl již tento úkol formulován konkrétněji: "... v roce 1974 zahájit práce na seriálu Případy majora Horáka...". Jde o hraný seriál o práci SNB od roku 1945 do současnosti, charakterizující společenský a politický vývoj u nás - zajistí Tiskový odbor sekretariátu FMV a Hlavní redakce armády, bezpečnosti a brannosti Čs. televize. Oproti tomu v dopise režiséra Jiřího Sequense adresovaném Tiskovému oddělení MV ČSSR s datem 11.11.1973 se již hovoří o tom, že jmenovanému byla prostřednictvím pracovníků Redakce armády a bezpečnosti ČsT nabídnuta spolupráce na připravovaném seriálu "30 případů majora Zemana". Také v následujících plánech činnosti tiskového odboru na rok 1974 je již seriálu ponechán tento pozměněný název. Zkušený režisér Jiří Sequens tuto nabídku vřele uvítal a reálně viděl i možnost, aby se seriál začal vysílat již v roce 1975, tedy v roce 30. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou a k připravovaným oslavám 30. výročí vzniku SNB. Zároveň si však vymínil, aby seriál mohl natáčet jako jediný režisér, pouze s jediným výrobním štábem - na rozdíl od původního záměru, že seriál budou natáčet nejméně dva režiséři a dva výrobní štáby. Podle jeho názoru "... nejen autorská koncepce a herecké vedení hlavní postavy, ale i celá souhrnná tvůrčí společensko-ideová atmosféra uzavřeného celku se zcela logicky soustřeďuje do jediné nedělitelné odpovědnosti za takové závažné dílo". Navrhl proto také vytvořit po dohodě s tiskovým odborem redakce armády, bezpečnosti a brannosti tří až čtyřčlenný autorský kolektiv, "...který by si rozdělil práci na přípravě dalších scénářů tak, aby postupně, v přesném ideovém a tvůrčím záměru pod mým vedením doplňoval zásobu (míněna zásoba scénářů) výrobním potřebám." Zároveň Jiří Sequens poukázal na možnost využití zkušeností z práce na seriálu Hříšní lidé města pražského, který ukončil před dvěma lety. V závěru svého dopisu J.S. uvádí: "V případě, že se rozhodnete svěřit mi takto celý úkol, odložím své současné tvůrčí plány a začnu okamžitě s výrobou "Třiceti případů". Vedení Čs. filmu FSB (Filmové studio Barrandov) by jistě pochopilo závažnost i odpovědnost takového úkolu a vyšlo by nám vstříc. O tom nepochybuji. Rozhodnete-li se jinak, nebude mi to lhostejné, protože na takový námět a možnost jeho realizace jsem léta čekal a cítím chuť i sílu takový velký úkol zvládnout. Avšak právě při vědomí jeho odpovědnosti nemohu postupovat jinak". Tiskový odbor sekretariátu FMV na podmínky režiséra Sequense přistoupil. Na přípravě a vzniku seriálu tak spolupracovaly Tiskový odbor sekretariátu FMV, Československá televize a Československý film za účasti oddělení kultury ÚV KSČ. Veškerá podpora celému projektu ze strany Federálního ministerstva vnitra byla přislíbena ministrem vnitra ČSSR Jaromírem Obzinou.

Za autora ideového námětu seriálu je považován náčelník Tiskového odboru sekretariátu FMV (později náčelník 4.odboru IX. správy FMV) plk. Jan Kovář. Hlavním dramaturgem se stal pracovník Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti Čs. televize ing. Jiří Procházka. Natáčení všech dílů realizoval osvědčený štáb Filmového studia Barrandov v čele s vedoucím výroby Josefem Císařem. Na seriálu se podílely autorsky zhruba dvě desítky spisovatelů a scénáristů, mezi jinými již zmíněný Jiří Procházka, dále Oldřich Železný, Jiří Sequens, Jan Otčenášek, Ladislav Langpaul, Věra Kalábová, J.S. Kupka a další. Okruh autorů scénářů byl rozšiřován postupně. Autoři byli navrhováni dramaturgem v dohodě s režisérem a schvalováni šéfredaktorem po konzultaci s náčelníkem Tiskového odboru sekretariátu FMV. Všechny materiály o seriálu určené pro veřejnost schvaloval šéfredaktor Ústřední redakce armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize plk. PhDr. M. Broumský a náčelník tiskového odboru J.Kovář.

Realizace seriálu byla zahájena 22. března 1974 na zámku Líšno u Benešova natáčením scén ke druhému dílu seriálu s názvem "Vyznavači ohně". Podle původního předpokladu mělo být do konce dubna 1975 dokončeno 10 dílů, druhá desítka se měla začít natáčet 1. června nebo 1. července 1975. První díl