Major Zeman vypovídá (z dobového tisku)




 


Mladá fronta
6.března 1976
strana 4

Majorem Zemanem jste se nenarodil, že? Jaká byla vaše herecká cesta až do této role?

Máte pravdu, opravdu jsem se Janem Zemanem nenarodil. Já Vladimír Brabec, jsem nejprve vystudoval konzervatoř, obor herectví, potom DAMU. Coby čerstvý absolvent jsem dostal angažmá v mosteckém divadle. Ani jsem se tu pořádně nerozkoukal a vojenské povinnosti mě povolaly do Armádního uměleckého divadla. Zelené sukno jsem pak vyměnil za kostýmy v D ´34,kde jsem působil až do roku 1959. Tehdy jsem dostal nabídku z Národního divadla. Je snad zbytečné zdůrazňovat, že to je ta největší pocta,které se může dostat člověku, jenž se herectví upsal. Členem souboru Národního divadla jsem dodnes, i když se na scéně v poslední době prakticky neobjevuji. Za to může právě major Zeman.

A pak přišel major Zeman, který vás, divadelního herce, najednou postavil po bok Janu Hamrovi a dalším postavám, které televizní seriály vynesly do středu pozornosti diváků. Jak na vás tato změna zapůsobila?

Je fakt, že můj divadelní život byl životem poměrně klidným, což mohu ve srovnání se současností stoprocentně potvrdit. V poslední době jsem téměř ztratil soukromí. V obchodě, v tramvaji, na ulici, všude mě lidé zastavují a mají mi najednou tolik co říci. Nemohu tvrdit, že by mě tato pozornost netěšila, opak je pravdou, ale čeho je moc, toho je někdy příliš. Vždyť kdybych se s každým z nich měl jen na minutku zapovídat, a věřte, mít čas, tak velmi rád, tak bychom seriál asi dotočili až koncem sedmé pětiletky místo v roce 1978, jak je plánováno.

Major Zeman vešel tedy do takto do vašeho života. Jaký je pro zajímavost váš vztah k němu, k jeho postavě?

Já ho bráním, mám ho rád, jsem jím plný - tak jako jsem na prknech Národního divadla byl pln Cyrana. Vím, že chybuje, má své nedostatky, ale autoři seriálu nechtěli vytvořit neprůstřelného, vševědoucího hrdinu, supermana. Zeman je jen člověk, tedy i chybující. Nikdo učený z nebe nespadl, na něm je vidět případ od případu, že se má čemu učit a také se o to snaží. A v tom je jeho největší lidská síla. Proto je postavou ze života, skutečnou.

K roli majora Zemana však určitě nestačí jen chlapská tvář a postava. Určitě je k ní zapotřebí i dobré fyzické kondice. Necháváte se v některých nebezpečných scénách zastupovat?

V tom všem mi pomáhá sportovní mládí. Čtyři roky jsem byl aktivním parašutistou, další čtyři roky jsem se věnoval bezmotorovému létání. Což pochopitelně spolu se širokou sportovní paletou, počínaje fotbalem přes bruslení, mezi tím nějaké ty honičky a pranice, lezení po stromech a pak rychle přes plot,jak tomu bývá u všech kluků, dalo základ určité fyzické kondici a odolnosti. Dnes mi sice zbývá volný čas jen na les a lov, jsem totiž vášnivým nimrodem, ale on takový hon není jen ledajaká procházka lesem. Pokud jde o zastupování v nebezpečných situacích, točím všechno sám. Například rvačku před koly jedoucího autobusu s L. Munzarem ve Vyznavačích ohně jsme točili skutečně my. Chce to pevné nervy a hlavně pečlivou přípravu a vzájemnou důvěru. Trochu mne během natáčení zaskočil nepříjemný infarkt. Dnes jsem však již v pořádku, natáčení pokračuje. Mám teď právě týden volna, jedu na hory, běžky beru sebou a věřte, že ne jenom pro parádu. Těším se, že tam naberu potřebné síly k natáčení dalších dílů.

Jednou se však major Zeman rozloučí s televizními diváky definitivně. Co potom?

Určitě to pro mne nebude lehké loučení, ale věřím, že přijdou další dobré, blízké role a postavy.

Ladislav Vostarek