Jdu do boje 

 Herec Vladimír Brabec (67) se připravuje na nejtěžší boj svého života. Na zápas o holý život! Čeká ho totiž závažná operace srdce. Před týdnem se legendárnímu »majoru Zemanovi« u Národního muzea na Václavském náměstí zastavilo srdce! Již ve čtvrtek mu bude operativně vpraven takzvaný trojitý by-pass srdce. A poté i »budík«, který bude posilovat jeho činnost.

"Zaplaťpánbůh, teď se mi daří dobře. Už jsem o operaci informován. Nejhorší prý jsou první dva dny po ní. To člověk musí zabojovat. A jak se znám, jsem bojovník a rozhodně se nehodlám vzdát!" přiznal exkluzívně Blesku Vladimír Brabec. Nyní leží ve druhém patře na I. úseku koronární jednotky pavilónu S v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

"Byl to horor. Bez jakékoliv bolesti jsem prošel vrátky na druhou stranu a probudil jsem se až po čtrnácti hodinách v nemocnici a vůbec jsem nevěděl, kde jsem," vzpomíná na své nové narození Vladimír Brabec. "Už jsem se narodil počtvrté. Podruhé to bylo 10. května 1967, když jsem měl leteckou havárii, pak když mě 10. května 1975 postihl těžký infarkt zadní stěny srdce a počtvrté jsem se narodil nyní 17. září, když se mi zastavilo srdce a zkolaboval jsem přímo na ulici. A všechny ty narozeniny budu světit!" směje se Brabec, který zatím v životě neprodělal žádnou operaci.

Na nočním stolečku u postele na něj z fotografie kouká tříletý trpasličí jezevčík Adam, dlouhé chvíle si na lůžku krátí čtením knížek a novin. "Díky Blesku se mi už ozvali mladí lékaři, internisti z Bulovky, kteří mi zachránili život. Až z novin se dozvěděli, že jsem to byl já, komu dávali umělé dýchání z úst do úst a masírovali srdce. Přitom mi sice nalomili páté žebro, a proto teď nemůžu kašlat, ale to je ta nejmenší cena za život. A poděkovat chci i paní doktorce ze záchranky. Stal se totiž zázrak, že jsem to přežil a jsem i po 20 minutách v bezvědomí mentálně v pořádku. Lékaři se na mě chodí dívat a kroutí nevěřícně hlavou. A nesmím zapomenout ani na doktory a krásné sestřičky, kteří se tu o mě báječně starají. Je to skvělá parta profesionálů," říká Brabec s tím, že mu moc pomáhají i dopisy, jež dostává, a podpora od kolegů. Jeho rekonvalescence by měla trvat několik měsíců.

"Vše prý bude záležet na mně. Nedokážu žít bez lidí, a proto bych se tak za pět měsíců rád vrátil do divadla," doufá Brabec. Zároveň ale přiznává, že se už v nemocnici rozhodl přehodnotit život a dosavadní životní tempo. "Nechci se stát poserou, ale spoustu věcí jsem přehodnotil a rozhodně teď zpomalím," tvrdí Brabec s tím, že bude relaxovat v přírodě na chalupě, chodit do lesa a jezdit na kole. "Řekli mi, že musím podstoupit operaci, protože už nikdy nebudu mít takové štěstí, jaké jsem měl nyní. Teď se připravuju na to, co bude. A nabírám síly na boj," dodává Vladimír Brabec.