Měli jsme schůzku v klubu Divadla na Vinohradech. Šla jsem na ni s obavou, že bude možná trapas. Herce Rudolfa Jelínka (72), nyní člena Divadla pod Palmovkou, jsem cestou sice měla před očima, ale coby rozvědčíka Jiřího Hradce ze seriálu Třicet případů majora Zemana. Změní se člověk za 30 let? Tenkrát to byl James Bond na český způsob. A teď? Jenže – zbytečné obavy – Rudolf Jelínek byl k poznání na první pohled!

V seriálu jste hrál sympatického rozvědčíka. Jenže vás tam někde v cizině zamordovali a bylo dost složité přijít na to, jak se to všechno s vaší postavou v seriálu přihodilo…
(Úsměv) „Už je to 30 let, pamatuji si, že mě jako majora Hradce postřelili. Kubánský agent, kterého hrál Milan Klásek, mě ještě naložil do helikoptéry, a s ní jsme odletěli. Ale máte pravdu, pak už se nikdo nedozvěděl, jestli Hradec zemřel cestou nebo jinak. Uzavřelo se to na hřbitově na Kateřinské hoře, kde za mě vypálili čestné salvy a major Hradec nenávratně odešel do věčných lovišť.“ 

Jsou tací, kteří vám za tuhle roli v seriálu, poplatném době, nadávají. Vadí vám to?
„Byla to velmi vděčná, zajímavá role. A věřte mi, že 99,9 procent herců by ji neodmítlo. Jirka Hradec byl trochu enfant terrible, nesoudruhoval, nesalutoval, byl to statečnej a velmi schopnej rozvědčík, který ovládal jazyky. V několika dílech se vůbec neobjevil, protože byl někde ve Skandinávii s blíže neurčeným posláním. A v oněch »chilských« dílech, které se točily na Kubě, to byl vlastně český James Bond. Musíte uznat, že zahrát si takovou akční roli bylo dost zajímavý.“

Dobře jste jezdil i na koni. To vám zůstalo od vaší role ve filmu Smrt v sedle?
„Ne. Kvůli »Zemanovi« jsem si musel jezdecké návyky oživit, protože dlouho předtím jsem na koni neseděl. Vyjednal jsem si návštěvy v Chuchli a tam jsem trenéru Stibůrkovi pravidelně ráno jezdil koně. Sedlal jsem tam dokonce i hřebce Formana, který byl později druhý na Velké pardubické. Při natáčení na Kubě jsem se pak sice nevyhnul ani pádu, ale to se stane i vynikajícím jezdcům. Fakt je, že svědci mého pádu měli dojem, že je po mně. Kůň se zabořil předníma nohama do bažinaté louže, udělal salto a já letěl s ním. Nemáte ponětí, co člověku za tu půl vteřinu proletí hlavou! S Haničkou Maciuchovou jsme si tam ale hezky zajezdili. Byli to kovbojští koně, odolní, houževnatí. V té době jsem byl ve velmi dobré fyzické kondici, lyžoval jsem, hrál basket, dělal atletiku…“

Rozvědčík Hradec byl považován za českého Jamese Bonda.Rudolf Jelínek jako rada Vacátko v inscenaci Pěnička a Paraplíčko.

 

 

 

 

 

Co záskok kaskadérů, když šlo o krkolomné výkony?
„Moc jich nebylo, kteří by mě zastupovali. Několikrát jsme se porvali s Jardou Tomsou, třeba v díle Modré linky, které se točily v Berlíně. Vzpomínám na dost náročnou rvačku, kdy mě tři chlapi mordují. Jarda mi tenkrát říkal: ‚Já tě takhle kopnu do ramene nártem, to vůbec neucítíš, rozloží se to na velkou plochu, a přitom to bude vypadat efektně! Ty upadneš dozadu, jako že jsi ji dostal na bradu.‘ Pustili kamery, jenže Jarda mě nekopl do ramene, ale opravdu do brady, takže jsem byl v tu chvíli málem k. o.Ale on mu to, chudákovi, osud pak vrátil na Kubě  při natáčení hodil záda na lodi přímo na »pachole«. Takovou modřinu na zádech jsem v životě neviděl!“ 

Takže to bylo občas dost nebezpečné natáčení...
„A jednou šlo fakt o život. Točili jsme na Baltu jízdu na člunech. Regina Rázlová a Jirka Holý museli spadnout do vody. Nikdo ale nepočítal s tím, že když budou mít na sobě vypodšívkované pláště, potáhnou je nemilosrdně ke dnu. Naštěstí tam byli připraveni potápěči a vytáhli je, jinak by se utopili. Potápěči pak říkali, že kdyby tam ti dva zůstali déle než dvanáct minut, mohlo být po nich i z podchlazení.“

Jako ženská musím uznat: Fakt vám to tehdy, pane Jelínku, v tom seriálu slušelo! A zůstal jste fyzičkou i náturou chlap! 
(Úsměv) „Připomínám jen, že jsem byl o pár kilo mladší! Na seriálu je zajímavé i to, že byl napsán podle skutečných případů. Takové to tady bylo, takoví jsme byli. Pravda ale je, že do posledních dílů byla přehnaně nacpaná normalizační politika a to mu neprospělo.“

Dostával jste dopisy?
„Stovky dopisů! On ten Jirka Hradec asi byl fakt sympaťák. Na internetu existuje nějaká stránka k seriálu. Vedou tam statistiky oblíbenosti jednotlivých postav. Dlouhou dobu proti Zemanovi vedl právě »můj« Jirka Hradec.“

Možná jste měl i štěstí, že jste nemusel v seriálu projít obdobím tzv. normalizace...
„Byl jsem vděčný, že jsem v těch dílech nehrál. Měl jsem prostě v té době jiné, důležitější úkoly.“ (smích)

Co děláte, když nehrajete divadlo?
„Spím, rád si hraju na počítači a vařím čínu. Od mojí maminky jsem se naučil péct řepánky. Pořád jezdím na koni. Moje druhá žena je trenérka a žokejka, která jela čtyřikrát Velkou pardubickou. Má svoje trenérské středisko a 30 koní.“

 

Rozhovor pro deník Aha! proběhl 6.1.2008