Počátek historie Starého Smokovce, dnes se jedná o jedno ze tří katastrálních území obce Vysoké Tatry, sahá do druhé poloviny osmnáctého století. Pozemky pod Slavkovským štítem patřili tehdy grófovi Štefanu Csákymu, kterého sem z Iliašověc táhla především jeho lovecká vášeň. V roce 1793 si gróf Csaky nechal v blízkosti pramene léčivé vody nechal postavit loveckou chatu a trávil zde více času. Nejen on, ale i jeho hosté, mezi kterými byl o pobyt na lovecké chatě stále větší zájem, proto byly postaveny další sruby a v roce 1796 i dřevěná kaple. Po smrti Štefana Csakyho se správy majetku ujal syn jeho bratrance Karol Csaky. To se již jednalo o osadu Starý Smokovec a  Karol ji pronajímal schopným tatranským hoteliérům. V roce 1824 byl vystavěn v místech, kde pramení smokovská kyselka lázeňský dům. Jedněmi z nájemců a velmi úspěšnými byl Ján Juraj Rainer s manželkou Alžbětou Rainerovou. O osadu se starali v letech 1833 až 1867 a nejen o provoz hotelů, ale i o budování cest v okolí, parkovou úpravu a podobné.

Po zrušení nevolnictví se starý Smokovec stal majetkem obce Mlynica, které nadále akceptovala nájemní smlouvu manželů Rainerových. Významným mezníkem v historii Starého Smokovce se stal rok 1908, udály se dvě důležité věci. Došlo k železničnímu propojení s Popradem Tatranskou elektrickou železnickou a výstavbě pozemní lanové dráhy na Hrebienok. Zpočátku se Starý Smokovec vyvíjel spíše jako lázeňské středisko, dnes je však významným centrem tatranského cestovního ruchu, turistiky, zimních i letních sportovních aktivit a rekreace.

V současnosti je Starý Smokovec administrativním centrem obce Vysoké Tatry, sídlí zde městský úřad, je zde centrum Tatranské záchranné služby, spousta hotelů, cestovních kanceláří, směnáren, bank, obchodů a půjčovnen sportovních potřeb. Jde o významný dopravní uzel s lanovkou na Hrebienok, kde je začátek spousty turistických tras do nejnavštěvovanějších dolin Vysokých Tater. Ve Starém Smokovci je i dnes možné ochutnat vodu u několika pramenů.

Ještě perlička k zakladateli osady Štefanu Csakymu. Byl to osvícenec, který udržoval velice dobré vztahy s císařským dvorem. Štefan Csaky podporoval rozvoj vzdělanosti a měl také slabost pro hudbu. Pro svoji manželku dal postavit v Iliašovciach hudební palác – spišské San Souci. Palác však dlouho nevydržel, když zjistil, že je mu manželka nevěrná, v návalu hněvu nechal palác zbourat tak dokonale, že po něm zbylo jen velmi málo stop. Jak vidno, ani grófové to neměli zrovna jednoduché.

Do Starého Smokovce jela trojce Gajdoš, Zeman a Horňáková z chaty Šuhaj. I když cesta začala pod Popradským plesem, do Smokovce přijeli z opačné strany, od Tatranské Lesné, záběry auta se točili na začátku Smokovce, nedaleko míst, kde stojí Šrobárov ústav detskej tuberkulózy a respiračných chorôb.

                                                    

         

         

Nakonec trojce dojela do centra Starého Smokovce, kde Horňáková vystoupila, aby šla koupit košelu.

         

         

                                            

Informace o historii Starého Smokovce byly čerpány z knihy PREMENY TATRANSKÝCH OSÁD - autoři : Ivan Bohuš mladší a Ivan Bohuš starší.