Čadkova továrna na zbraně není jen tak nějaká fabrika, jedná se o technologický a architektonický skvost.

Ekotechnické museum se nalézá na adrese Papírenská 6 / 199, Praha – Bubeneč. Je umístěno v areálu staré čistírny odpadních vod, areál patří mezi významné objekty naší průmyslové architektury. Jde celosvětově o unikátní památku z období průmyslové secese a je jednou z mála čističek v tomto stylu, které se zachovaly dodnes. Čistírna byla součástí stokového systému z let 1895 – 1906.podle projektu anglického inženýra Williama Heerleina Lindleye a ve své době byla ukázkou špičkové techniky a to jak technologicky, tak architektonicky. Samotná výstavba budovy proběhla v letech 1903 až 1906.

Museem se stavba stala velice jednoduše, na konci osmdesátých let minulého století objevila parta nadšenců tento opuštěný objekt a ihned začali s obnovou strojního vybavení. Památkovou ochranu budovy a zařízení se jim podařilo prosadit v roce 1991, posléze založili nadaci Ekotechnického musea ve snaze zpřístupnit památku veřejnosti a vybudovat muzejní expozici. U příležitosti 90. výročí pražské kanalizace bylo museum v září 1996 slavnostně otevřeno a nadšenci a dobrovolníci, kteří stáli u jeho zrodu se o jeho chod starají dodnes.

Ve strojovně je možno spatřit původní čerpací parní stroje Breitfeld & Daněk z roku 1903. Stálá expozice je otevřena od dubna do října vždy o víkendech, ale pro skupinky lze dojednat termín i mimo tuto dobu.

     

     

        

        

     

Co se týká natáčení obou scén na tomto místě, promluvila zde velmi hlasitě filmařská latina. Karel Mutl s Blankou a ve druhé scéně všichni dělníci jsou u komína, který je více západně, zatímco Čadek a jeho skupina zastaví auto spíše u východního komína, toho na kterém vlaje rudý prapor. Obě skupinky by reálně byly od sebe vzdáleny cca 50 metrů, navíc, když se Karel Mutl rozbíhá vstříc náklaďáku, rozbíhá se na západ a naopak Honza přichází ke skupině dělníků, i když jde vlastně směrem od ní.