Městečko Kosova Hora naleznete nedaleko Sedlčan v malebné krajině středních Čech. Celkový počet obyvatel městečka i se střediskovými obcemi se pohybuje okolo 1200.

 

První zachovalá zmínka o Kosově hoře je z roku 1272, kdy zde páni z Landštejna vybudovali tvrz, z níž se dodnes zachovaly sklepy. Až do husitských válek patřila vesnice vítkovské šlechtě – pánům z Kosovy Hory. Ve válkách tento rod zahynul a tvrz zpustla. Teprve v roce 1474 se do Kosovy Hory přistěhovali ze svého nedalekého Červeného Hrádku páni z Říčan a malá osada se rozrostla na městečko. K rozkvětu přispělo zejména to, že za krále Vladislava bylo povoleno usadit se tu početné židovské komunitě. Vznikla tak židovská obec, byla založena synagoga a židovská škola. Za městečkem zůstal dodnes zachován židovský hřbitov se starými náhrobky, z nichž některé jsou z 2.poloviny 16.století. Páni z Říčan zde postavili pivovar, sýrárnu a škrobárnu, založili rybníky, vymohli Kosově hoře městský znak a několik výročních trhů. Největší rozvoj zaznamenala Kosova Hora v 16. a začátkem 17. století, kdy zde byl postaven trojkřídlý renesanční zámek s průběžnou arkádovou chodbou v přízemí a hranolovitou věží v průčelí. Ve stejném století byl přestavěn i farní kostel, připomínaný již v roce 1350.

 

Po porážce na Bílé Hoře přišla na městečko pohroma,  páni z Říčan se zúčastnili vzpoury proti Ferdinandovi II. a císař dal Kosovu Horu zkonfiskovat. Albrecht z Valdštejna ji brzy prodal Sezimovi z Vrtby. Po vyrabování švédským vojskem v roce 1635 zanikala řemesla a Kosova Hora v tomto století dvakrát do základu vyhořela. Obyvatelstvo hladovělo, dostavil se mor a cholera. Počátkem 18. století, za rytíře Václava Vojtěcha Karvinského, došlo ke krátkému rozkvětu městečka do dalšího požáru v roce 1760. Počátkem 19. století, po smrti Karvinského, se Kosova Hora dostala do vlastnictví Františka Mladoty ze Solopysk. Ten zakončil důkladnou rekonstrukci zámku empírovou fasádou. V té době se začal rozvíjet raný kapitalismus, který zaznamenal opravdový rozmach v šedesátých letech, ovšem na rozhraní století začalo drobné podnikání opět upadat.

 

Nástup fašismu velmi poznamenal i život v Kosově Hoře, odkud odešla prakticky celá židovská komunita. Po válce zde začal fungovat zejména nábytkářský průmysl, pila a několik dalších drobnějších provozoven.

 

Dnešní podobu získal místní zámek v roce 1961, kdy byla fasáda pokryta novými sgrafity podle původních zbytků pod omítkou.