Střelecký ostrov, zvaný lidově také „Střelák“, leží na úrovní Národního divadla přímo pod mostem Legií. Vznikl již někdy ve 12. století a má sportovní, nebo lépe řečeno vojenskou minulost. Velikost ostrova se časem, tokem vody i lidským zásahem postupně měnila a stejně tak se střídali i vlastníci a jména. Ostrovu se říkávalo Trávník či Malé Benátky, Ostrov, Waserhof. Slavný český grafik Hollar jej nazýval jako „Maley wostrow“. V minulém století se ustálil název Střelecký ostrov, a to né náhodou. Název je spojen se skutečnou střelbou a skutečnými střelci. Už od středověku totiž toto místo bylo jakousi střelnicí, výcvikovým prostorem pro střelce, lučištníky a kušaře.

 

Střelecký ostrov nejprve náležel koruně a ještě ve 13. století se zde pěstoval chmel. Karel IV. ostrov propůjčil pražským střelcům, jejichž kratochvílí bylo střílení z luků a kuší a privilegia byla udělena „mistrům řemeslníkům řemesla střeleckého“. Po Karlovi tato privilegia udělovali i další panovníci. V roce 1472 přešla část ostrova na Staré Město (tak rozhodl Vladislav Jagellonský), na zvycích se tím ale nic nezměnilo. Konaly se zde také slavnosti, kterým se říkalo střílení „ku ptáku“. Jako terč tu byl prý zavěšen velký dřevěný pták na vysokém bidle.

 

Protože v dřívějších dobách nebyla pevnina s ostrovem spojena mostem, byli střelci odkázáni na převozníka. Ceny byly různé – podle počasí. Stavební úpravy se na ostrově konaly hlavně v zimě, aby přesun materiálu mohl být po zamrzlé řece a převozníkům unikal kšeft. Když si pak střelci pořídili vlastní loď, vznikl už otevřený spor, který vyvrcholil tím, že magistrát volnou plavbu střelcům zakázal. Oficiální tarif pro převoz vyšel teprve v roce 1803.

 

Problémy byly i po vybudování prvního mostu, a to z důvodu ohrožování chodců na mostě. Střelci totiž přešli časem k palným zbraním. Roku 1853 dostřelili až na Žofín, ohrožovali dělníky na Šítkovském jezu, občas se trefili i do okolních mlýnů. Konečné útočiště střelci získali výstavbou vlastní budovy. Magistrát jim ale nepřál, i když po dlouhých průtazích byl nakonec projekt postaven – jako hostinec.

 

Do historie vstoupil ostrov hlavně tím, že na něm byl poprvé slaven první májový den. Bylo to v roce 1890 a slavnostního projevu se zúčastnilo na 35 tisíc lidí. Významným rokem byl i rok 1882, kdy se na Střeleckém ostrově konala tři tělocvičná vystoupení se 720 cvičenci pod vedením Miroslava Tyrše. Do dějin vstoupila tato událost jako První všesokolský slet. O Slovanském sjezdu roku 1848 tady byla dokonce sloužena Svatováclavská mše.

 

Na Střeleckém ostrově se odedávna konaly lidové zábavy, vojenské slavnosti, veselice, střelecké slavnosti atd. a ostrov je i nadále využíván k podobným aktivitám. Dnes máme ovšem mnohem jednodušší přístup – ostrov je zpřístupněn schodištěm, které sem vede z mostu Legií. Na ostrově je možné navštívit také Café & Bar, Restaurace a Terasy Střelecký ostrov

 

Ovšem děj se zde podle původní předlohy neodehrál. V literárním zpracování Jiřího Procházky je všechno jinde. Děj tragické události umístil Procházka do „úzké uličky na Malé Straně, hned blízko za mostem“. Dozvídáme se zde také adresu podkrovní mansardy, v níž se Bláha skrývá - Císařská 7, taková ulice však na Malé Straně neexistuje.

 

Použité zdroje :

Průvodce Prahou