Jedná se slavnou čtyřku - BARTOLOMĚJSKÁ 314 / 4 Nejen podle popisného čísla tedy ČTYŘKA, sídlo nejvěhlasnějších českých kriminalistů ve dvacátém století - POLICEJNÉHO RADY VACÁTKA a MAJORA ZEMANA. Budova je samozřejmě v majetku Ministerstva vnitra

Doufám, že neurazím někoho ze skalních Zemanologů, ale rád bych zmínil pár slov o prvním z výše jmenovaných kriminalistů, legendárním policejním radovi Vacátkovi. Jako předloha pro radu Vacátka posloužil Jiřímu Markovi vládní rada, šéf tehdejšího bezpečnostního oddělení celostátní Všeobecné kriminální ústředny v Praze Josef VAŇÁSEK (1877 - 1938)

                                  

V roce 1992 vydal o této televizní a filmové legendě zajímavé svědectví bývalý policista Josef Lebeda : "Byl to takový vysoký, statný pán, na své podřízené nesmírně přísný, ale spravedlivý. Na Smíchově měl dceru a syna. Syn byl právníkem. A pan rada? Žil jako všichni ostatní, chodil na kartičky, hrával kulečník... Ale byl to člověk, který žil celou duší pro policii. Býval ve službě od časného rána a mnohdy i do noci."

Pan vládní rada však nebýval vždy radou. Po studiích na gymnáziu a na České univerzitě vstoupil roku 1904 do služeb tehdejší c.k. státní policie. Jelikož se stal mimořádně schopným policejním úředníkem jmenoval ho prezident od 28. června 1923 vrchním policejním radou. Po zařazení na Policejní ředitelství v Praze se stal přednostou na tzv. "Čtyřce", tedy šéfem IV. bezpečnostního oddělení. Pod jeho pravomoc tak spadala veřejná bezpečnost, mravnostní policie, policejní věznice, ztráty a nálezy i Všeobecná kriminální ústředna.

Pan Lebeda ve svých vzpomínkách připomněl i důležitou skutečnost, že rada Vaňásek se mohl, stejně jako jeho literární a filmová kopie rada Vacátko, při své práci opřít o výborné policisty mezi svými podřízenými, jako byl šéf mordparty Borkovec, protikasařského oddělení Kinkór či kriminalisté Severa, Kadeřábek, Bubník a mnozí další. "Pan vládní rada Vaňásek byl starý rakouský c.k. úředník", ale mimořádně schopný kriminalista. Předsedal dokonce různým mezinárodním sympoziím a málokdo však dnes ví i to, že legendární šéf detektivů ze "čtyřky" v Bartolomějské ulici pan rada Vacátko - tedy Josef Vaňásek - o omamných jedech věděl leccos i v evropském měřítku, protože Československo dokonce zastupoval několik let v Interpolu! Po skončení 1. světové války se totiž v Evropě rozšířil počet tzv. "cestujících zločinců" (např. kasařů, prchajících vrahů či defraudantů), takže bylo nutné tuto neradostnou situaci řešit úzkou mezinárodní spoluprací. V září 1923 byl proto na popud rakouské spolkové vlády svolán do Vídně mezinárodní kongres kriminální policie, jehož se kromě hostitelské země zúčastnili zástupci Francie, Itálie, Polska, Jugoslávie, Německa, Nizozemska, Maďarska, Rijeky (tehdy samostatné), Řecka, Rumunska, Švýcarska, Dánska, Norska, USA, Egypta, Číny, Belgie a Československa. Zde byly položeny základy dnešního Interpolu. Naši tehdejší republiku zde zastupovali úředníci pražského policejního ředitelství, kteří na kongresu odmítli jmenovat stálé zástupce do mezinárodního policejního výboru, protože chtěli volbu zástupců přenechat přímo čs. vládě. Proto byl až později do výboru ve Vídni oficiálně jmenován vládní rada a policejní ředitel v Bratislavě dr. Klíma a bratislavský policejní rada Enenkel. Rozhodnutí, aniž bychom chtěli oba policejní úředníky podceňovat, bylo motivováno i menšími cestovními náklady na zasedání výboru. Teprve po smrti dr. Klímy na francouzské Riviéře v době dovolené byl do výboru jmenován od ledna 1930 "rada Vacátko" - Josef Vaňásek, který se zúčastnil řady mezinárodních setkání a kriminalistických kongresů, na kterých byla nejednou široce přetřásána i problematika stále více rozvětvenějšího obchodu s omamnými jedy.

                        

Vládní rada Vaňásek zemřel než přišli Němci, 8. února 1938. Pohřbili ho nahoře na hřbitově na Malvazinkách. Josef Lebeda vzpomíná "Pamatuju se, jak tam stála četa policistů čestnou stráž, u hrobu byli jeho nejbližší a pak detektivové, co s ním sloužili. Tenkrát mu koupili starý pomník a dali tam skleněnou desku. Ale deska je dnes uražená a o hrob se nikdo nestará." Jeho památku léta německé okupace i následující desetiletí komunistického režimu nezavála zcela v zapomnění a přes pozměněné jméno má starý policista dodnes díky spisovateli Jiřímu Markovi, režisérovi Jiřímu Sequensovi a především a hlavně herci Jaroslavovi Marvanovi pomník nad pomníky.