Krteň (jméno Krteň znamená Krtnův dvůr) je zaniklá ves na katastrálním území Třebonice (městská část Praha 13) v Praze, mezi Stodůlkami a Třebonicemi, z níž se zachoval románský kostelík sv. Jana a Pavla s přilehlým hřbitovem. Kostel je zmiňovaný jako farní kostel již v roce 1352, což nasvědčuje vesnickému osídlení v blízkém okolí. Ves je zmiňována aý v roce 1434 jako majetek českých králů, kterým patřila až do smrti Václava IV. V husitských dobách stala se vesnice Krteň majetkem svatovítské kapituly, která v roce 1667 připojila již zničenou Krteň k Chrášťanům, které v té době zakoupila. Jako obec Krteň a s ní i fara zanikly v době třicetileté války, byly do základů vypáleny švédskými vojsky, které vyslala královna Krystýna, aby od západu přepadly Pražský hrad, uloupily umělecké sbírky Rudolfa II. a odvezly je do Švédska.

Krteň se tedy zachovala jen jako název osamělého kostelíku na vyvýšeném místě u Třebonic, půdorys fary bývá dodnes patrný na odlišném vzrůstu obilí .

Kostelík stojící na výrazném ostrohu nad Dalejským potokem byl postaven v pozdně románském slohu v 2. čtvrtině 13. století s pravoúhlým presbytářem a průčelní čtverhrannou věží. Roku 1575 byl rozšířen o boční loď, roku 1699 o sakristii, v letech 1732 - 1734 byla zvýšena jeho věž. Roku 1890 byl kostel přestavěn novorománsky podle návrhu Arnošta Živného, žáka slavného stavitele Josefa Mockera a jeho spolupracovníka na dostavbě katedrály Svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze a mimo jiné také architekta stavby kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava v Kralupech nad Vltavou (1894-1895), kostela Nejsvější trojice v obci Mšeno (1901-1902) a kostela Svatého Jiří na vrchu Homole v Rudné - Dušníkách (1904-1910). Potom byla klenba nahrazena kazetovým stropem, severní loď zvýšena a věž přestavěna. V kněžišti se zachovalo románské okno a na východní stěně uvnitř pozdně románské nástěnné malby z konce 13. století. Představují Křest Kristův, Obětování v chrámě, Josefův sen, Církevní učitelku a symboly evangelistů. Malby byly restaurovány v roce 1952. Zařízení je převážně pseudorománské, pouze v boční zdi byl ponechán při přestavbě původní oltář s obrazem od Jana Heřmana (zemřel 5. června 1904) z roku 1890. Jan Heřman je mimo jiné společně s Antonínem Königem autorem maleb v rotundě Svatého Martina v Praze na Vyšehradě - zajímavostí je, že oltářní obraz této rotundy je prací Františka Sequense.

Kostel býval součástí feudálního dvorce a dodnes tvoří působivou dominantu celé okolní krajiny.

Poslední dva obrázky nejsou z dílu Kleště, nýbrž z dílu Studna, kdy si to autobus uhání do "periférky Prahy" Hájic.