režisér Jiří Sequens   *23.4.1922    +21.1.2008 

Jiří Sequens se narodil 23. dubna 1922 v Brně. Tam také začínal jako herec Zemského divadla, Československého rozhlasu a později Divadla E. F. Buriana v Praze. Po válce absolvoval brněnskou konzervatoř, v letech 1946 - 1947 studoval na Vysoké škole filmové v Moskvě, když Ždanov rozpoutal svou pověstnou "kulturní kampaň", a poté na stipendijním pobytu na vysoké filmové škole v Paříži. Zkušenosti z prvního pobytu však po únoru 1948 daly jeho další kariéře jasný směr. Po krátkém působení u divadla zakotvil na čtyřicet let až do roku 1990 na Barrandově a od roku od roku 1971 působil i jako pedagog Filmové a televizní fakulty v Praze. Jako filmový režisér debutoval v roce 1953 snímkem Olověný chléb, kde se poprvé před kamerou objevila v dětské roli Jana Brejchová a také Ladislav Mrkvička. Ve většině svých filmů (Olověný chléb, Neporažení z roku 1956, svém nejuznávanějším filmu Atentát z roku 1964) ztvárňoval vybrané události z českých novodobých dějin a zobrazoval je vždy neomylně v duchu oficiálního výkladu. Po nástupu husákovského normalizačního režimu jako jeden z prvních českých filmařů iniciativně odstraňoval negativní důsledky předchozích krizových let připomínáním "slavné" úlohy komunistů v nejnovějších českých dějinách (Kronika žhavého léta - 1973). Dalšími filmovými tituly byl historický muzikál Dva na koni, jeden na oslu a Hořký podzim s vůní manga.

Mnohem lépe než za filmovou kamerou se mu ale v té době již dařilo v televizní tvorbě. Seriál detektivek Hříšní lidé města pražského z roku 1968 podle povídek Jiřího Marka uvedl na obrazovku dodnes populárního radu Vacátka v nezapomenutelném podání Jaroslava Marvana a jeho podřízené pány Brůžka, Boušeho a Mrázka (Josef Bláha, Josef Vinklář a František Filipovský) a s nimi atmosféru předválečné „galérky“ i pražské „čtyřky“. Podle televizní série vznikly v letech 1970–1972 filmy Partie krásného dragouna, Pěnička a paraplíčko, Smrt černého krále a Vražda v hotelu Excelsior.

Druhým jeho nejslavnějším dílem, dnes již kultovním, se stal jeho televizní seriál Třicet případů majora Zemana (točený za spolupráce a pod dohledem StB), který ukazoval působení komunistických bezpečnostních složek ve vnitropolitickém vývoji poválečného Československa. Sequensovi nelze upřít profesionální zručnost, se kterou zmanipulovanou historii zapracovával do dobrodružného a kriminálního žánru tak, aby byl seriál divácky přitažlivý. Využíval zde zkušenosti získané koncem 60. let při natáčení skutečně úspěšného seriálu o práci kriminální policie v letech první republiky Hříšní lidé města pražského. Zeman byl podle dokumentu  "Hříšný člověk Jiří Sequens", který předloni natočil režisér Jaroslav Spěváček, důvodem režisérova uzavření před novináři, kteří ho oslovovali pouze se záměrem zjistit, jak to bylo s politickým zákulisím seriálu.

Poslední prací Jiřího Sequense byl televizní seriál Hříšní lidé města brněnského, který natočil v roce 1998.

 

Jiří Sequens zemřel po dlouhé nemoci 21. ledna 2008